Papež František nám to vysvětluje z textu Skutků apoštolů. Obrácení Saula, později zvaného Pavel:
Saul byl pronásledovatelem křesťanů, ale když kráčel po cestě vedoucí do Damašku, náhle ho obklopilo světlo, padl na zem a uslyšel hlas, který mu říkal: "Saule, Saule, proč mě pronásleduješ? Ptá se: "Kdo jsi, Pane?"a hlas odpoví: "Já jsem Ježíš, kterého pronásledujete." (srov. Sk 9,4-5):
"Tato zkušenost svatého Pavla nám vypovídá o hloubce spojení mezi křesťany a samotným Kristem. Když Ježíš vystoupil do nebe, nenechal nás sirotky, ale s darem Ducha svatého se spojení s ním stalo ještě intenzivnějším." Papežská katecheze 19. června 2013.
Odkazujeme na Corpus MysticumLatinsky Mystické tělo Kristovo nebo Tělo Kristovo, když mluvíme o církvi jako o jediném těle, jehož hlavou je sám Kristus. Jako Kristovo tělo jsme v něm jedno. To znamená, že chodíme podle jeho přikázání a jsme sjednoceni jako křesťané. Ve svátosti eucharistie je obsaženo, obětováno a přijímáno samotné Tělo Krista, našeho Pána, skrze které církev neustále žije a roste.
Transsubstanciací, tj. proměnou chleba a vína v jeho Tělo a Krev, se Kristus v této svátosti zpřítomňuje. Právě eucharistická oběť, památka Pánovy smrti a vzkříšení, v níž se po staletí zvěčňuje oběť kříže, je středem křesťanského života.
Eucharistií dáváme smysl Božímu lidu a jsme jím a dovršujeme budování Kristova těla a církve. Prosté oběti chleba a vína, vložené do rukou Pána, se stávají Kristovým Tělem a Krví. Kněz se dovolává Duch svatý aby mohl sestoupit na tyto dary a také zpřítomnit Krista mezi námi. Při každé mši svaté spolu s tímto chlebem a vínem předkládáme Bohu symbolicky také něco ze sebe.
Být součástí církve "znamená být spojen s Kristem a přijímat od něj božský život, který nás činí křesťany, znamená to zůstat spojen s papežem a biskupy, kteří jsou nástroji jednoty a společenství, a znamená to také učit se překonávat personalismy a rozdělení, lépe si rozumět, harmonizovat rozmanitost a bohatství každého z nás; jedním slovem: více milovat Boha a lidi, kteří jsou nám blízcí". Generální audience Papež František.
"A toto tělo má hlavu, Ježíše, který ho vede, živí a udržuje. To je bod, který chci zdůraznit: pokud je hlava oddělena od zbytku těla, člověk nemůže přežít. Tak je tomu i v církvi: musíme zůstat stále hlouběji spojeni s Ježíšem. Ale nejen to: jako v těle je důležité, aby proudila životní míza, aby žilo, tak i my musíme nechat Ježíše, aby v nás působil, jeho slovo, aby nás vedlo, jeho přítomnost v eucharistii, aby nás živila, aby nás povzbuzovala, jeho láska, aby dodávala sílu naší lásce k bližnímu.
Zde jsem se dostal k druhý aspekt církve jako Kristova těla. Svatý Pavel říká, že jako údy lidského těla, ačkoli jsou různé a početné, tvoří jedno tělo, tak je církev tělem Kristovým.Tak jsme byli všichni pokřtěni jedním Duchem v jedno tělo.
Konflikt, pokud se s ním dobře nevypořádáme, nás odděluje, odděluje nás od Boha. Konflikt nám může pomoci růst, ale může nás také rozdělit. Nejdeme cestou rozdělení, boje mezi sebou, ne! Všichni svorně, všichni svorně i s našimi rozdíly, ale svorně, vždy svorně, protože to je Ježíšova cesta!
Jednota je lepší než konflikt, jednota je milost, o kterou musíme Pána prosit, aby nás uchránil před pokušeními."Nejsme jen lidmi rozdělení, ale také lidmi svárlivými a sobeckými, lidmi pomluv". Papežská katecheze 19. června 2013.
Pomoz nám, Pane, abychom byli údy Těla církve vždy hluboce spojeni s Kristem; pomoz nám, abychom Tělo církve netrápili svými konflikty, rozděleními, sobectvím; pomoz nám, abychom byli živými údy spojenými jedinou silou, silou lásky, kterou Duch svatý vlévá do našich srdcí.
Papež František.
"Údy Kristova těla následují Krista, který je hlavou všech". (Efezským 1:22-23)).
Pokaždé, když kněz ve sv. Hromadné odříkává slova konsekrace, dochází k zázraku eucharistie; to, co bylo kdysi chlebem a vínem, je nyní pod touto podobou Tělem a Krví Kristovou.
Svatostánek je místo, kde je uchovávána Nejsvětější Eucharistie, posvěcené Tělo Kristovo.. V každém kostele nebo oratoři je obvykle jen jeden. Je umístěn v blízkosti oltáře, na viditelném, chráněném a vhodném místě pro modlitbu. Kout, který snadno pozná každý křesťan, který vstoupí do kostela.
Před svatostánek, v němž je střeženo Tělo Kristovo.Přítomnost Pána má být naznačena a uctívána zvláštní lampou, kterou je třeba nosit neustále.
Posvátné tělo Kristovo uchováváme v kostele na nepohyblivém místě, z pevného, neprůhledného materiálu a uzamčené, aby se co nejvíce zabránilo nebezpečí znesvěcení.
Bibliografie
Katecheze papeže 19. června 2013.
OpusDei.org.
Katechismus katolické církve.
