Nanebevzetí Panny Marie

Nanebevzetí Panny Marie je skutečnost, která se dotýká i nás, protože nám světlým způsobem ukazuje náš osud, osud lidstva a dějin. V Marii kontemplujeme skutečnost slávy, k níž je povolán každý z nás i celá církev.

"Svátek Nanebevzetí Panny Marie je dnem radosti. Bůh zvítězil. Láska zvítězila. Zvítězil život."

Nanebevzetí: "Nebe má srdce".

Ukázalo se, že láska je silnější než smrt, že Bůh má skutečnou sílu a jeho silou je dobrota a láska. Maria byla vzata do nebe s tělem i duší: V Bohu je místo i pro tělo. Nebe už pro nás není vzdálenou a neznámou sférou. V nebi máme matku.

A Matka Boží, Matka Božího Syna, je naší matkou. On sám to řekl. Učinil ji naší matkou, když učedníkovi a nám všem řekl: "Hle, vaše matka".

Nebe je otevřené a má srdce. V evangeliu slyšíme Magnificat, tuto velkou báseň, která vyšla z Mariiných úst, nebo spíše ze srdce.inspirován Duch svatý. V tomto nádherném chvalozpěvu se odráží celá Mariina duše, celá její osobnost. Můžeme říci, že tento hymnus je portrétem, skutečnou ikonou Marie, v níž ji můžeme vidět takovou, jaká je. Rád bych vyzdvihl jen dva body tohoto velkého hymnu.

Magnificat, děkovná píseň

Začíná slovem Magnificat: má duše "velebí" Pána, tj. hlásá, že Pán je veliký.Maria chce, aby Bůh byl velký ve světě, aby byl velký v jejím životě, aby byl přítomný v nás všech. Ona se nebojí. Ví, že je-li velký Bůh, jsme velcí i my. Ona náš život netlačí, ale pozvedá ho a činí ho velkým: právě tehdy se stává velkým Boží nádherou.

Podstatou prvotního hříchu je skutečnost, že naši první rodiče si mysleli něco jiného. Báli se, že pokud bude Bůh příliš velký, něco jim ze života vezme. Mysleli si, že musí Boha odsunout stranou, aby měli prostor pro sebe. To bylo také velké pokušení moderní doby, posledních tří nebo čtyř století.

Právě to potvrzují zkušenosti naší doby. Člověk je velký jen tehdy, když je velký Bůh. S Marií musíme začít chápat, že je to tak.. Nesmíme se od Boha odvrátit, ale musíme Boha zpřítomnit, učinit Boha velkým v našem životě; pak budeme i my božští: budeme mít veškerou nádheru božské důstojnosti. Aplikujme to na svůj život. Je důležité, aby Bůh byl velký mezi námi, ve veřejném i soukromém životě.

Velebme Boha ve veřejném i soukromém životě. To znamená, že každý den ve svém životě uděláme místo Bohu, začneme ráno modlitbou a pak věnujeme Bohu čas, věnujeme Bohu neděli.

Druhá úvaha. Tato Mariina poezie, Magnificat, je zcela originální, zároveň je však "utkána" z "vláken" Starého zákona, z Božího slova. Marie se takříkajíc "zabydlela" v Boží slovo, žil podle Božího slova a rozuměl mu.

Vskutku mluvila Boží slova a její myšlenky byly myšlenkami Božími. Byla osvícena božským světlem a obdržela také vnitřní světlo moudrosti. Proto vyzařovala lásku a dobrotu. Maria žila Božím slovem, byla prodchnuta Božím slovem. Byla ponořena do Božího slova, byla tak obeznámena s Božím slovem.

Kdo myslí s Bohem, myslí dobře, a kdo mluví s Bohem, mluví dobře, má platná kritéria úsudku pro všechny věci na světě, stává se moudrým, rozvážným a zároveň dobrým, stává se také silným a odvážným, s Boží silou odolává zlu a prosazuje dobro ve světě.

Marie Královna nebe a země

Tak k nám Maria promlouvá, oslovuje nás, zve nás, abychom poznávali Boží slovo, milovali Boží slovo, žili s Božím slovem, mysleli s Božím slovem. A to můžeme dělat mnoha různými způsoby: čtením Písma svatého, především účastí na Katolická mšeV průběhu roku nám Církev svatá otevírá celou knihu Písma svatého. Otevírá ji našemu životu a zpřítomňuje ji v našem životě.

Mám však na mysli také Kompendium katechismu katolické církve, v němž je Boží slovo aplikováno na náš život, vykládá realitu našeho života, pomáhá nám vstoupit do velkého "chrámu" Božího slova, naučit se ho milovat a nechat se tímto slovem proniknout jako Maria. Tak se život stává světlým a my máme kritérium k posouzení, přijímáme dobro a zároveň sílu.

Panna Maria byla skrze Nanebevzetí vzkříšena s tělem i duší do nebeské slávy a s Bohem je královnou nebe i země. Je nám takto vzdálená? Naopak. Právě proto, že je u Boha a v Bohu, je každému z nás velmi blízko. Když byla na zemi, mohla být nablízku jen několika lidem. Tím, že je v Bohu, který je nám blízký, ba co víc, který je "uvnitř" každého z nás, se Maria podílí na této blízkost k Bohu.

Tím, že je Maria v Bohu a s Bohem, je blízko každému z nás, zná naše srdce, slyší naše modlitby, může nám pomoci svou mateřskou dobrotou. Byla nám dána jako "matka" - tak to řekl Pán -, ke které se můžeme v každé chvíli obrátit. Vždy nám naslouchá, vždy je nám nablízku, a protože je Matkou Syna, má podíl na Synově moci, na jeho dobrotě.

Celý svůj život můžeme vždy svěřit do rukou této Matky, která je každému z nás vždy nablízku. V tento sváteční den děkujme Pánu za dar této Matky a prosme Marii, aby nám každý den pomáhala najít správnou cestu. Amen.