Ndangi William Raphael Kamunde je seminarista v diecézi Tombura-Yambio v Jižním Súdánu.
"Moje farnost má dva kněze a 15 seminaristů.
Velmi se mi líbí naše katedrála, která má velkou budovu pro uctívání Pána a malou svatyni, kde leží tělo biskupa Gasi Abangite, velmi oblíbené místo pro věřící z celého regionu. Protože u nás žijí kmeny hovořící různými jazyky, konají se u nás také mše v těchto jazycích: v angličtině, arabštině a zandštině, což je místní jazyk. V celé diecézi máme asi 37 kněží, někteří z nich jsou misionáři.
V církvi v naší zemi je zapotřebí mnoho věcí, např. materiální vybavení kostelů, infrastruktura, tj. místa pro sloužení mší, pro setkávání mladých lidí, věřících, pastorační animační týmy, katecheze atd.
Kromě toho je k provádění všech činností zapotřebí kvalitní školení, zejména školení mladých lidí, jak brát vzdělávání vážně, jak je poučit o tom, jak se chránit před HIV a dalšími pro nás v Africe velmi závažnými sexuálními chorobami, ale také jak realizovat jejich kreativitu a podpořit je v někdy nedostatečném vzdělávacím systému.
Vždycky si myslím, že Ježíšovi učedníci nikdy neočekávali, že budou následovníky samotného Boha, ale Pán Ježíš je povolal, a tak zjistili, že je povolal sám Bůh. Své povolání jsem začal pociťovat už v šesté třídě jako ministrant, což jsem dělal asi tři roky. Pak jsem byl poslán do nižšího semináře, kde jsem strávil čtyři roky, a odtud jsem byl na jeden rok poslán do propedeutické formace.
"K mému povolání mě určitě inspirovali animátoři ve farnosti, kněží a způsob, jakým se seminaristé chovali, takže jsem chtěl být jako oni; ale především proto, že jsem si uvědomil, že Ježíš, Boží Syn a Bůh vtělený, zemřel za mé hříchy. Tak jsem si řekl: proč bych nemohl dát svůj život za záchranu jeho lidu, aby mohl spatřit jeho království," vypráví.
Mám velkou radost, že se mohu zúčastnit školení v Římě, dává mi to naději, že se mohu setkat s různými názory na evangelizaci a vliv, který může mít křesťan ve svém okolí. Studium zde mi také otevírá mysl, abych skutečně pochopil, co to znamená být knězem, a také abych mohl vést dialog s různými lidmi, poznat nové věci, žít nový život, v novém prostředí; a studovat společně s chlapci, kteří pocházejí z celého světa.
Myslím, že by bylo velmi dobré, kdyby více lidí, více seminaristů v mé diecézi a v mé zemi mělo stejnou zkušenost, jakou jsem měl možnost získat já.
A především, když se musím učit nový jazyk, a to i v modlitbě s ostatními, dýchá na mě univerzálnost církve."
