Sinto Jose je kněz z diecéze Irinjalakuda v Indii. Vypráví svůj příběh:
"Je velmi příjemné usednout k psaní svého příběhu v den svátku svatého Tomáše, zakladatele mé syromalabarské církve v Indii. Je to jako vyjádření mé upřímné vděčnosti Bohu za to, že jsem zde na Papežské univerzitě Svatého Kříže a studuji na Fakultě komunikace.
Jsem zde již téměř rok a mohu říci, že se stále více a více přizpůsobuji nové kultuře, jazyku a dokonce i římské liturgii, která mi není vlastní, protože jsem katolický kněz syromalabarského obřadu.
Jmenuji se Sinto Jose a narodil jsem se v Alooru v indické Kérale. Můj otec je farmář a matka je žena v domácnosti. Mám starší sestru a mladšího bratra. Moje sestra, sestra Jeeva, je jeptiška a patří do kongregace Svaté rodiny. Nyní je v Indii a pracuje na základní škole v naší diecézi. Můj bratr Šibin pracuje na Christ College Irinjalakuda jako zaměstnanec. Mohu bezpochyby říci, že moje rodina je skálou a základem mého kněžského povolání.
Já i moje rodina jsme syromalabarského obřadu a patříme do eparchie Irinjalakuda. Diecéze Irinjalakuda je historicky i geograficky bohatá. Jedním z významných míst diecéze je Kodungallur, který je známý jako kolébka křesťanství, a to díky svatému Tomášovi, jednomu z 12 Ježíšových apoštolů, který po přijetí Ducha svatého o Letnicích podnikl misi šířit evangelium Ježíše Krista do celého světa.
Podle tradice připlul svatý Tomáš po moři a v roce 52 n. l. přistál v Kodungallooru (Cranganore), hlavním městě tehdejší říše Cera.Pokřtil rodiny v Kodungallooru a Palayuru (Trichuru). Svatý Tomáš hlásal evangelium všude, kam přišel, a zakládal kostely.
Podle naší malabarské tradice svatý založil sedm kostelů, které se nacházejí v Cranganore, Quilonu, Chayalu, Kokkamangalamu, Niranamu, Paravuru a Palayuru. Odtud se vydal do Coromandelu a podstoupil mučednickou smrt v Tamilnádu. Jeho tělo bylo přeneseno do města Mylapore a pohřbeno ve svatyni.
Podle Písní Rambanových svatý Tomáš obrátil 17 550 lidí, vysvětil kněze a biskupy. Svým následovníkům také dal formu liturgie, která byla přizpůsobena jejich klimatu, kultuře a zvykům. Od 4. století začala církev v Indii komunikovat s východosyrskou církví a brzy začala zavádět liturgické knihy a sdílet obřady. Církev v Indii se tak z praktických, nikoli doktrinálních důvodů stala členem babylonského (známého také jako asyrský a syrochaldejský) patriarchátu.
Eparchii Irinjalakuda založil papež Pavel VI. Papežská bula Trichuriensis Eparchiae byla vyhlášena 22. června 1978. Prvním biskupem byl jmenován biskup James Pazhayattil, současným biskupem je biskup Pauly Kannookadan. V současné době má eparchie 56 958 rodin, tj. 269 867 pokřtěných z 1 326 000 obyvatel.
Mou domovskou farností je kostel sv. Tomáše Anathadamského. V rodině a v tradici víry tak živé a historické, dýchající stejný vzduch jako svatý Tomáš, jsem silně pocítil Pánovo volání stát se jedním z jeho služebníků v kněžství.
A tak jsem byl po deseti letech kněžské formace 29. prosince 2014 vysvěcen na katolického kněze eparchie Irinjalakuda. Po vysvěcení jsem jeden rok sloužil jako pomocný farář ve svatyni Svatého Kříže v Mapranamu. Pauly Kannookadan, současný biskup Irinjalakudy. Poté jsem byl jmenován prefektem Menšího semináře svatého Pavla v Irinjalakudě a zástupcem ředitele komunikačního centra Christu Darsan.
Po roce mu biskup povolil studovat obor komunikace na Papežské univerzitě Santa Croce. Považoval jsem to za velkou příležitost projít dobrou formací v Itálii a pak se vrátit do své země po stopách svatého Tomáše.
Jsem si proto jistý, že média jsou důležitým prostředkem pro šíření Boží dobré zprávy světu, totiž evangelia. Mají zásadní význam pro šíření katolického učení ve světě. Jsem si také jistý, že úspěch mého studia bude užitečný pro oddělení žurnalistiky a komunikace mé diecéze i pro celou syromalabarskou církev.
Jsem rád katolickým knězem: je to jeden z nejlepších způsobů, jak následovat Ježíše Krista. Je to život zcela zaměřený na službu, oběť a Boží vůli. Je to způsob života, který vyjadřuje Boží lásku v celém světě. Vím, že mám mnoho postižení, ale Bůh říká: Má milost ti stačí.
Kromě toho je jednou z nejkrásnějších věcí v kněžství slavení svátostí, zejména eucharistie a zpovědi.
Ve svém kněžském životě prožívám opravdové bratrství s ostatními kněžími. Pro kněze je každý den novým dnem s různými událostmi. Kněžství znamená opustit všechno a následovat Ježíše jako drahocennou perlu. Věrnost svému povolání je základním prvkem svatosti.
Chtěl bych poděkovat svým drahým dobrodincům a poprosit je, aby se za mě modlili, abych byl svatým knězem věrným Kristu a aby se rozmnožila semena a plody, které v mé zemi začal rozsévat svatý Tomáš.co
