Setkání s katolíky v Bahrajnu

V úvodu jeho projevjim řekl, že "Je krásné patřit k církvi, kterou tvoří dějiny různých tváří, jež nacházejí harmonii v jediné tváři Ježíše.". Vychází z geografie a kultury země, les ha hablado del agua que riega y hace fructificar tantas zonas de desierto. Krásný obraz křesťanského života jako ovoce víry a Ducha svatého:

“Emerge a la superficie nuestra humanidad, demacrada por muchas fragilidades, miedos, desafíos que debe afrontar, males personales y sociales de distinto tipo; pero en el fondo del alma, bien adentro, en lo íntimo del corazón, corre serena y silenciosa el agua dulce del Espíritu, que riega nuestros desiertos, vuelve a dar vigor a lo que amenaza con secarse, lava lo que nos degrada, sacia nuestra sed de felicidad.

Y siempre renueva la vida. Esta es el agua viva de la que habla Jesús, esta es la fuente de vida nueva que nos promete: el don del Espíritu Santo, la presencia tierna, amorosa y revitalizadora de Dios en nosotros".

Papež František.

Los cristianos, responsables del agua viva de Espíritu Santo

Ve druhém okamžiku se papež obrací ke scéně z Janova evangelia. Ježíš je v jeruzalémském chrámu. Slaví se svátek stánků, kdy lid žehná Bohu, děkuje mu za dar země a úrody a připomíná si smlouvu. Nejdůležitějším obřadem tohoto svátku bylo, když velekněz nabral vodu z jezírka Siloe a za jásavého zpěvu lidu ji vylil za hradby města, aby vyjádřil, že z Jeruzaléma bude proudit velké požehnání ke všem národům (srov. Ž 87,7 a zejména Ez 47,1-12).

V této souvislosti Ježíš vstává a volá: "Kdo žízní, pojď ke mně a budeš žít, a z jeho břicha potečou proudy živé vody." (J 7,37-38). Evangelista říká, že měl na mysli Ducha svatého, kterého křesťané obdrží ve chvíli. Letnice. A František poznamenává: "Ježíš umírá na kříži. V té chvíli už nebude z kamenného chrámu, ale z otevřeného Kristova boku vytékat voda nového života, životodárná voda Ducha svatého, určená k obnově celého lidstva a osvobození od hříchu a smrti."

Papež František cestuje do muslimského království Bahrajn. Zdroj: VaticansNews.

Dary Ducha svatého

Poté, el Papa señala tres grandes dones které přicházejí s milostí Ducha svatého a žádá nás, abychom je přijali a žili: radost, jednotu a "proroctví".

Zdroj radosti

Za prvé, Duch svatý je zdrojem radosti. Con ella viene la certeza de no estar nunca solos, porque Él nos acompaña, nos consuela y nos sostiene en las dificultades; nos anima para lograr los deseos más grandes y nos abre al asombro ante la belleza de la vida. No se trata –observa el sucesor de Pedro– de una emoción momentánea. Y menos, de esa especia de alegría consumista e individualista presente en algunas experiencias culturales de hoy.

Al contrario, la alegría que proviene del Espíritu Santo, viene de saber que, cuando estamos unidos a Dios, incluso en medio de nuestras fatigas y 'noches oscuras', podemos afrontar todo, incluso el dolor, el duelo y la muerte.

A nejlepší způsob, jak tuto radost uchovat a rozmnožit," říká František, "je rozdávat ji. Z EucharistieTuto radost můžeme a musíme s nadšením a tvořivostí šířit zejména mezi mladými lidmi, rodinami a povoláními.

Zdroj jednoty

Za druhé, Duch svatý je zdrojem jednoty porque nos hace hijos de Dios Padre (cfr Rm 8, 15-16) y por tanto hermanos y hermanas entre nosotros. Y por eso no tienen sentido los egoísmos, las divisiones y las murmuraciones entre nosotros. El Espíritu Santo –­señala el Papa– inaugura el único lenguaje del amor, abate las barreras de la desconfianza y del odio, y crea espacios de acogida y diálogo.

Nos libera del miedo y nos da valentía para ir al encuentro de los otros con el poder desarmarte de la misericordia. Duch je schopen vytvářet jednotu nikoli v jednotě, ale v harmonii.Město je místem s velkou rozmanitostí lidí, ras a kultur.

A František zdůrazňuje, "V tom je síla křesťanského společenství, první svědectví, které můžeme vydat světu (...) Žijme bratrství mezi sebou (...) a važme si charismat všech.".

Zdroj "proroctví

Nakonec, Duch svatý je zdrojem proroctví.. V dějinách spásy najdeme mnoho proroků, které Bůh povolává, posvěcuje a posílá jako svědky a vykladače toho, co chce lidem říci. Slova proroků jsou často pronikavá. František tedy zdůrazňuje, že "Pojmenovávají zlé projekty, které se usídlily v lidských srdcích, zpochybňují falešné lidské a náboženské jistoty a vyzývají k obrácení".

Všichni křesťané mají toto prorocké povolání. Vzhledem k tomu, že křestDuch svatý nás učinil proroky. "A jako takoví nemůžeme předstírat, že nevidíme skutky zla, nemůžeme předstírat, že nevidíme skutky zla, nemůžeme zůstat v klidném životě, abychom si neušpinili ruce."

Naopak," dodává Každý křesťan se musí dříve či později zapojit do problémů druhých, vydávat svědectví, přinášet světlo poselství evangelia, practicar las bienaventuranzas en las situaciones de cada día, que nos llevan a buscar el amor, la justicia y la paz, y a rechazar toda forma de egoísmo, violencia y degradación.

Y pone el ejemplo del interés por los presos y sus necesidades. "V zacházení s nejmenšími (srov. Mt 25,40) se totiž nachází míra důstojnosti a naděje společnosti.".

Stručně řečeno, a to je Františkovo poselství, Křesťané jsou povoláni - i v dobách konfliktů - přinášet radost, podporovat jednotu, přinášet mír, přinášet pokoj světu. (comenzando dentro de la Iglesia) y a implicarnos con las cosas que no van bien en la sociedad. Para todo ello tenemos la luz y la fuerza de la gracia que proviene del Espíritu Santo.

Como fruto de la entrega de Cristo, el Espíritu nos hace hijos de Dios y hermanos entre nosotros para que extendamos por el mundo el mensaje del Evangelio, que es buena noticia para todos, a la vez que nos invita a trabajar por el bien de todos.

Ramiro Pellitero Iglesias, profesor de Teología pastoral en la Facultad de Teología de la Universidad de Navarra.

Publikováno v Církev a nová evangelizace.