V Chile hurikán, v Peru moře lidí. Dvě sousední země, které ukazují dvě tváře Latinské Ameriky: jednu ideologickou a druhou klidnější a přívětivější. Každý z nich má své vlastní výzvy.
V Chile bylo hlavním tématem sexuální zneužívání, kvůli němuž František vyzval k. omlouvám se.
V Peru korupce politická korupce, která sahá až do nejvyšších míst. Korupce, v každém případě vnější i vnitřní.
S peruánskými biskupy papež František prohlásil, že o svatém Martinu de Porres, mulatském světci, si ponechá koště, kterým zametal své klášter.
František připustil, že "celá Latinská Amerika trpí úpadkem politika". "Politika je velmi nemocná," zdůraznil a vyzval, "abychom tento svět politiky nezanedbávali." A především, "pokud se dostaneme do rukou lidí, kteří žijí jen pro korupci, jsme ztraceni".
Vysvětlil však, že "jedinou zbraní není jen udání, ale také přesvědčování". Papež s drzostí. Se stejnou odvahou, s jakou si musel uklidit ve svém vlastním domě v rámci. Kostelnazývat Karadima nebo Figari.
Objevily se tedy i nadějné zprávy, jako např. povolání mladých lidí.
Návrat k přirozenému a nadpřirozenému, které máme vepsané v samotném bytí. "Moc jsem nechápal, proč na tom tak trvají" místní biskupové. "O osm let později přišlo Laudato Sí a já jsem začal chápat, co je to ekologický svět, rezervace, které se hroutí, důležitost lidí...", řekl František, "...kteří jsou podrobováni".
Korupce, útlak a znečištění se proto spojují i v Latinské Americe.
A (ať už se říká cokoli) Francisco v Chile, Peru a na celém světě.
Pablo Blanco Sarto
Doktor teologie
