Na kněze byl vysvěcen v roce 2011 a před příchodem do Španělska působil jako farní vikář, farář, vedoucí diecézní komise pro pastoraci dětí, kaplan Mariánské legie... V červenci 2022 přišel na žádost svého biskupa do Pamplona prohloubit jejich studie v oboru morální teologie na Navarrské univerzitě.
17. února 2023 se jeho život navždy změnil. Byl přijat na kliniku San Miguel v Pamploně kvůli akutním bolestem. Lékaři u něj zjistili vážný problém s játry a odeslali ho na Clínica Universidad de Navarra (CUN). Podle lékařů mu kvůli viru hepatitidy B přestala fungovat játra.
El domingo 26 de febrero fue uno de los días en que su sufrimiento fue terrible. Un amigo suyo, el padre Fred, bautizó ese día como «el domingo negro del padre Renel». «Hubo días en que me quedaba inconsciente, no tenía control sobre mis palabras y acciones. Sufrí mucho, pero pude superar mi sufrimiento. Sentí que Dios estaba realmente conmigo».
El 27 de febrero, los médicos llegaron a la conclusión de que no había otra alternativa que trasplantarle un nuevo hígado. Si no, con total probabilidad, moriría. Gracias a Dios, encontraron un nuevo hígado y ese mismo día, a las 10 de la noche, le operaron. Para nuestro sacerdote haitiano, fue uno de los varios ejemplos del cuidado providencial que Dios tiene con él.
Al trasplante le siguieron varias complicaciones: un hematoma subcapsular, neumonía, leve rechazo del hígado y diabetes por tratamiento esteroide, entre otras. «Durante los 36 días que pasé en los hospitales sufrí mucho. Pero también, aprendí mucho». Estar en España en el momento de la enfermedad le salvó, le dio la oportunidad de una operación casi imposible en otros países. Actualmente, sigue con tratamientos médicos, pero se encuentra mejor.
Je přesvědčen, že Bůh od něj jako od kněze něco očekává. Ve skutečnosti to není poprvé, co se ocitl na pokraji sil. smrt: siendo bebé una insuficiencia que casi le cuesta la vida; y en 2010 sufrió el gran terremoto de Haití que mató a casi 300.000 personas. Como en las anteriores ocasiones, está convencido que esta vez Dios le salvó para una misión. «Creo que quiere que sea un testigo de naděje". Uznává, že duchovně dospěl. Každodenní návštěvy jeho společníků, modlitby mnoha lidí a zdravotníci, kteří se k němu chovali s nesmírnou láskou, mu pomohli být silným.
Za tak obrovský dar děkuje Bohu a všem lidem, kteří mu zachránili život: zdravotnickému personálu, nadaci CARF, která se podílela na úhradě nákladů na operaci v spolupráce školitelům a studentům Fakulty církevních věd UNAV, jeho bratrům-přátelům z Los Tilos, jeho haitským bratrům a sestrám studujícím na univerzitě, mnoha lidem a skupinám na Whatsappu, kteří se modlili za jeho uzdravení, těm, kteří ho navštívili, jeho rodina biologické a duchovní: "Děkuji!
Svědectví naděje je hnací silou jeho života a jednou z charakteristik svatého kněze. Pro všechny kolem sebe i pro své rodiče, kteří letos slaví 52 let manželství, a pro svých osm sourozenců, kteří se všichni narodili v Grosse-Roche, čtvrti v obci Vallières (severovýchodně od Haiti). A rodina Katolická, velmi věřící a velmi semknutá. Rodina z venkova. V patnácti letech si začala uvědomovat a přemýšlet o se stal knězem. Byla to chvíle modlitby během aktivity pořádané pěveckým sborem jeho domovské farnosti.
Má jen malou šanci vrátit se do své země, krásného národa, který je velmi přitažlivý svým podnebím, kulturou a historií, ale kde je mnoho utrpení. Katastrofy následují jedna za druhou: záplavy, cyklony, smrtící zemětřesení...
"Haiťané jsou velmi stateční, ale především rezignovaní. Dokázali by se postavit na nohy, kdyby jejich jediným problémem byly přírodní katastrofy. Ale největším zlem haitského lidu v poslední době je zloba, krutost politiků, zkorumpovaných oligarchů, kteří uvrhli zemi do totálního chaosu. Dokážou zajistit chronickou politickou nestabilitu a vytvářejí ozbrojené gangy, které zabíjejí, loupí a destabilizují. Země se stala peklem, kde jedinou možností pro dnešního Haiťana je opustit zemi," říká smutně kněz.
"Bože, jak ti mám poděkovat? Za život, který mi dáváš podruhé, Otče. Když se podívám, kde jsem byl, zachránil jsi mě. Nemám slov, abych ti poděkoval. Bože, dej mi sílu, abych mohl vyprávět, co pro mě děláš. Ukaž mi nejlepší způsob, tati, jak ti dokázat, že nejsem nevděčný. Když si vzpomenu, jak jsem ztratil naději, když mi řeknou, že moje játra už nebudou schopna fungovat, promluvíš, řekneš, že budeš hájit mou věc. Nemám slov, kterými bych ti poděkoval. Když si vzpomenu na ten 27. únor, na cestu na operaci, byl jsem smutný. Ty mě utěšuješ, dáváš mi svou sílu. Nemám slov, abych ti poděkoval. Když si vzpomenu, jak si vybíráš lidi, kteří mi pomáhají, rád bych se stal služebníkem všech. Vezmi si můj život, učiň mě svědkem naděje. Nemám slov, abych ti poděkoval.
Marta Santín. Novinář specializující se na náboženské informace.
