"Odříkávání svatého růžence s rozjímáním o tajemstvích, opakováním Otče náš a Zdrávas Maria, chválou Nejsvětější Trojice a neustálým vzýváním Matky Boží,
je nepřetržitým aktem víry, naděje a lásky, uctívání a nápravy".
Josemaría Escrivá de Balaguer.

V prvním z radostných tajemství si připomínáme Vtělení.

V prvním z radostných tajemství si připomínáme zvěstování Panně Marii a vtělení Slova.

• Lukáš 1,26-27: "V šestém měsíci byl anděl Gabriel poslán od Boha do galilejského města, které se jmenuje Nazaret, k panně zasnoubené muži jménem Josef, z rodu Davidova, a ta panna se jmenovala Marie." (Lukáš 1,26-27).
  Anděl ji pozdraví: "Raduj se, milosti plná, Pán je s tebou".

Maria, ikona poslušné víry

Benedikt XVI. říká: "V andělově pozdravu Panně Marii nachází postoj důvěry i v těžkých chvílích. Schopnost uvažovat o událostech ve světle víry; pokoru, která umí naslouchat Bohu a odevzdaně mu odpovídat.

Tímto způsobem, zdůrazňuje papež, se potvrzuje Mariin důvod k radosti: "Radost pochází z milosti, to znamená ze společenství s Bohem, z toho, že jsme s ním tak životně spojeni, že jsme příbytkem Ducha svatého, zcela utvářeným Božím působením."

Maria se s naprostou důvěrou odevzdává slovu, které jí zvěstuje Boží posel, a stává se vzorem a matkou všech věřících. Víra je tedy důvěra, ale znamená také určitou míru nejasnosti. Maria se zcela otevírá Bohu, daří se jí přijímat Boží vůli, i když je tajemná, i když často neodpovídá její vlastní vůli a je mečem, který proniká duší".

Benedikt XVI. zdůrazňuje, "vstupuje do důvěrného dialogu s Božím slovem, které mu bylo zvěstováno; neuvažuje o něm povrchně, ale zastavuje se a nechává ho proniknout do své mysli a srdce, aby pochopil, co od něj Pán chce, jaký je smysl zvěstování.

Ve druhém z radostných tajemství si připomínáme Navštívení Panny Marie její sestřenici svaté Alžbětě.

• Lukáš 1,39-42 V těch dnech se Maria vydala na cestu a spěchala do jednoho judského města, vstoupila do Zachariášova domu a pozdravila Alžbětu. Jakmile Alžběta uslyšela Mariin pozdrav, dítě v jejím lůně poskočilo radostí a Alžběta byla naplněna Duchem svatým; zvolala mocným hlasem a řekla: "Požehnaná jsi mezi ženami a požehnaný plod tvého života" (Lukáš 1,39-44).

Maria, příklad lásky a pokory

Pokora Panny Marie, říká svatý Bernard, je základem a strážkyní všech ctností. A právem, neboť bez pokory není v duši možná žádná ctnost.

Zmizí-li pokora, zmizí všechny ctnosti. Naopak, řekl svatý František Saleský, Bůh je takovým přítelem pokory, že okamžitě přichází tam, kde ji vidí.

Ve třetím z radostných tajemství si připomínáme narození Božího Syna v Betlémě.

• Lukáš 2, 1-7: Stalo se, že v těch dnech vyšel od císaře Augusta edikt, který nařizoval, aby byl celý svět zapsán. Toto první sčítání se uskutečnilo v době, kdy byl Kvirinius místodržitelem Sýrie.
  Každý se šel zapsat, každý do svého města. Z Galileje, z města Nazareta, se vydal do Judska, do města Davidova, které se nazývá Betlém, protože pocházel z Davidova domu a rodu, Josef, aby se přihlásil k Marii, své ženě, která čekala dítě.
• Když tam byli, naplnily se dny jejího porodu a ona porodila svého prvorozeného syna, zavinula ho do plenek a položila do jeslí, protože v hostinci neměli místo. Ježíš se narodil ve skromné stáji v chudé rodině.
• Katechismus katolické církve, 525: Tito prostí pastýři jsou prvními svědky této události. V této chudobě se projevuje nebeská sláva.

Maria ve službě druhým

Stejný přístup je patrný i u společnosti Virgin Panna Maria po pastýřské bohoslužbě: "to vše uchovával a přemýšlel o tom ve svém srdci".

"Je to hluboká pokora Mariiny poslušné víry, která přijímá i to, čemu v Božím díle nerozumí, a dovoluje Bohu, aby jí otevřel mysl a srdce. Proto může Alžběta říci: "Blahoslavená, která uvěřila v naplnění Hospodinova slova". (Lk 1, 45)a proto se mu tak bude říkat po celé generace.

Víra nám tedy říká, že bezmocná moc tohoto Dítěte nakonec přemůže pověst mocností světa".