Děkuji vám, že jste se stali součástí mého příběhu.

Jméno: Cleyver Josué Gómez Jiménez.
Věk: 32 let.
Situace: Seminarista.
Původ: Punto Fijo, Venezuela.
Studie: Teologie na mezinárodním semináři Bidasoa v Pamploně.

Naplňuje mě radost z pochopení, že Bůh nadále řídí tuto cestu služby a obětavosti.

Cleyver Josué Gómez Jiménez je seminarista z venezuelské diecéze Punto Fijo, student třetího ročníku bakalářského studia teologie na Navarrské univerzitě.

"Od svých 15 let jsem začal chodit do kostela na pozvání několika řádových sester (Misionářek farní akce), které navštěvovaly mou farnost.

Postupně mi Bůh dával na cestě malé "úkoly".

Byl jsem koordinátorem farní skupiny mládeže, opakovatelem misijní animační služby "Jovenmisión", diecézním koordinátorem pastorace mládeže a v té době jsem vystudoval obor sociální komunikace a několik let jsem pracoval v rozhlasových a televizních médiích, kde jsem vysílal náboženské pořady.

V srdci jsem stále cítil neklid, chápal jsem, že Bůh ode mě žádá víc.

Po procesu rozlišování jsem se 13. května 2014, na svátek Panny Marie Fatimské, pod mateřskou ochranou Panny Marie rozhodl přijmout toto dobrodružství, ke kterému mě Bůh zval, cestu ke kněžství!

 Vstoupil jsem do semináře San Ignacio de Antioquia v arcidiecézi Coro, abych zahájil svou cestu ke kněžství. Když jsem dokončil studium filozofie, Bůh mě opět překvapil prostřednictvím mého biskupa, který mi oznámil, že mě chce poslat studovat do Španělska, do mezinárodního semináře Bidasoa.

V tu chvíli se ve mně mísily různé pocity, ale bezpochyby mě nejvíce naplňovala radost z pochopení, že mě Bůh stále vede na této cestě služby a oddanosti.

Přiznám se, že ani v nejdivočejších snech mě nenapadlo, že bych někdy mohl opustit svou zemi, natož nastoupit do letadla, protože moje rodina nemá velké ekonomické prostředky a situace v mé zemi není nejlepší.

Navzdory všemu mi Bůh začal otevírat cestu k naplnění tohoto přání mého biskupa, které se stalo i mým.

Byl jsem velmi nadšený, když jsem na internetu viděl videa o Bidasoa a zjistil, jaké bude toto požehnané místo, kam mě Bůh zve, aby mě dál formoval jako hrnčíř.

8. září 2019 jsem přijel do Bidasoa, trochu smutný, že opouštím svou rodinu, ale Bůh, který se nenechává překonat ve velkorysosti, mi dal další velmi početnou a rozmanitou rodinu seminaristů a formátorů. Díky všemu, co jsem mohl ve formaci v Bidasoa zažít, jsem posílil svou odpověď na toto povolání, které mi Pán dal.

Dovolím si vám vyprávět anekdotu o někom, koho mám velmi rád a kdo byl nepochybně protagonistou tohoto procesu, o mé malé nebeské matce, Panně Marii. V roce 2012, dva roky před vstupem do semináře, jsem v novinách narazil na článek, který hovořil o mariánské úctě, pro mě tehdy neznámé, Panně Marii Sloupské.

Četl jsem ji s velkým nadšením a od té doby jsem se několikrát setkal s knihami, recenzemi, obrazy, malbami.... Všechno o Panně Marii Pilarské; vzpomínám si, že jsem svým přátelům z legrace opakoval, že mě Panna Maria Pilarská pronásleduje, protože se mi všude zjevuje.

Jednoho dne přišla na místo, kde jsem pracovala, jedna paní a dala mi odznak Panny Marie Pilarské, který si koupila v mariánské svatyni ve Španělsku.Poděkovala jsem jí a vzpomínám si, že jsem jí řekla, že tento odznak je nejblíže tomu požehnanému místu, a ona mi odpověděla, že pokud mě Panna Maria sleduje, dá mi milost, abych jednou navštívila místo, kde se zjevila apoštolu svatému Jakubovi.

O sedm let později se toto vytoužené setkání s Matkou Boží uskutečnilo v její svatyni díky exkurzi v semináři Bidasoa. Tam jsem pochopila, že být zde je milost, kterou mi Bůh vložil do cesty, jsem si stále více jistá svým povoláním, a abych to vyjádřila, ráda používám větu svaté Terezie z Lisieux "Mé povolání je Láska".

Děkuji vám, že jste se stali součástí mého příběhu.

DARUJTE NYNÍ