DARUJTE NYNÍ

Nadace CARF

15 Březen, 24

Elias Baier: "Panna Maria mě zachránila před virtuálním životem".

Elias Baier je mladý řeholník, seminarista mezinárodního misionářského společenství Dílo nejvyššího kněze Ježíše. Do Říma přijel v roce 2020, aby zde díky pomoci nadace CARF zahájil kněžskou formaci. Jako teenager se zapletl do nebezpečného virtuálního světa, opustil studium i přátele. Skauti a Panna Maria ho však z tohoto imaginárního života zachránili.

Jeho svědectví je určeno především mladým lidem: "Pokud jste mladí a čtete mé svědectví, může to pro vás být skvělý začátek, když máte potíže s modlitbou růžence, stačí se pomodlit tři Zdrávasy denně." 

Za svou víru vděčí rodičům

Elias je nejstarší ze čtyř sourozenců. Narodil se 25. dubna 2001 v německém Friedbergu, ale odjakživa žije v bavorském městečku Mering. Jeho rodiče vyrůstali na malých vesnických statcích, ve velmi katolických rodinách, a právě jim vděčí za svou víru. "Měl jsem rád rodinný život, prostý život, chození do školy... Ve škole mi to docela šlo, hlavně v matematice, ale stejně jsem se nerad učil," dodává.

Se skauty se mu změnil život

Jeho život se změnil, když se přidal ke skautům., bez nich bych dnes v semináři určitě nebyl." 

elias braier skaut

Na týdenních schůzkách s touto skupinou hráli hry, přehrávali divadelní hry, učili se zajímavé věci, vyráběli ze dřeva a provazu atd. Hvězdnou aktivitou však byly letní tábory, dvoutýdenní užívání si přírody v evropském městě. "Vařili jsme na táborových ohních a skvěle jsme si to užili. Vždy s námi byl kněz, takže jsme měli denně mši, růženec a katechismus. Moji nejlepší kamarádi byli ti, které jsem potkal ve skautu. Za ta léta budu navždy vděčný, za všechny zážitky, které ze mě udělaly to, čím jsem teď," vyznává se.

Elias Baier, zavřený vvirtuální svět

Když Elias Baier nastoupil na střední školu, jeho život nabral jiný směr a všechno se zhoršilo. "Začal jsem mít horší a horší známky a nakonec jsem se doma vůbec neučil. Zatímco na začátku jsem ještě hltal stohy knih, zejména dobrodružných, teď jsem trávil čas u počítače. Kvůli tomu jsem byl čím dál neschopnější navazovat dobré vztahy, až jsem se v šestnácti letech cítil docela osamělý a čím dál víc se schovával ve virtuálním světě," přiznává bez obalu. 

Ale i tentokrát ho skauti zachránili před nebezpečným svahem. Dvoutýdenní výlet do Říma, užívání si rozlehlých kopců, horské túry do města (navzdory horku) a pohledy do Vatikánu byly pro Baiera v té době záchranným lanem. Tam se zasvětili Panně Marii v kostele Santa Maria Maggiore, mateřském kostele všech mariánských kostelů. 

"Při tomto zasvěcení jsme slíbili, že se budeme snažit modlit každý den alespoň jedno tajemství růžence. Opravdu jsem to chtěl brát vážně. Nakonec jsem se první týden po táboře nemodlil ani jedno tajemství denně..... Možná znáte ta dobrá předsevzetí, která si dáváte během rekolekcí, ale když se vrátíte domů, strašně se vám to nedaří. Chci vás povzbudit, zejména mladé lidi, abyste to přesto zkusili, protože můj příběh tím nekončí," svěřuje se Elias nadaci CARF.

Velmi zvláštní milost Panny Marie

Dva týdny po táboře mu Panna Maria udělila zvláštní milost: mohl se modlit celý růženec denně, a to za dívku, kterou právě poznal! 

Elias Baier se zamýšlí a žádá nás, abychom si mysleli, že "pokud jste mladí a čtete mé svědectví, může to pro vás být skvělý začátek. Když máte potíže s modlitbou růžence, jednoduše se pomodlete tři Zdrávasy denně za svou budoucí manželku nebo manžela (na chvíli přestaňte číst a vymyslete si vhodnou chvíli ve svém denním režimu). 

Vraťme se k jejímu příběhu obrácení. Panna Maria vzala toto zasvěcení velmi vážně a začalo proměňovat celý jeho život. V následujících měsících se zrodila velká skupina přátel, a v té době bylo pro něj klíčové mít katolické přátele. "Jsem si jistý, že bez nich bych teď v semináři nebyl," trvá na svém. 

Tato změna byla působivá, protože Panna Maria a růženec mu pomohly vzdát se počítačových her a místo toho začal dělat parkour -Začal fotografovat a znovu začal číst.

Dar uctívání a povolání jako kněz

V jeho farnosti byla otevřena adorační kaple. "Začal jsem často navštěvovat Ježíše, protože v jeho přítomnosti jsem věděl, že jsem skutečně přijat, milován a že mi bylo odpuštěno. Časem jsem zjistil, že jedině když ho postavím do středu svého života, mohu žít existenci, na které mi záleží. 

Toto rozhodnutí ho přimělo k tomu, aby se během týdne účastnil mše svaté a pokračoval v modlitbě růžence. V té době se chtěl oženit, ale postupně mu Bůh vkládal do srdce myšlenku, že by se možná mohl stát knězem. "Dal mi milost důvěřovat, že cokoli chce pro můj život, udělá mě šťastným, protože On jako dobrý Otec chce, abych byl šťastný. Dal mi také jistotu, že mi ve správný čas ukáže svou vůli".

Cestování po USA

V roce 2019 dokončil střední školu a stále nevěděl, jak naložit se svým životem. Rozhodl se, že si udělá roční pauzu a vydá se poznávat svět. S Skauti podnikli pětitýdenní cestu do Spojených států: pěšky a stopem prošli Vancouver, Kanadu, Los Angeles... velmi cenná zkušenost, při které jedinečným způsobem poznali zemi a její obyvatele. 

Elias Baier vypráví veselou historku: "Jednou jsme přijeli v deset hodin večer do malé vesnice na pobřeží. Všechny obchody byly zavřené, až na zmrzlinárnu, kterou právě uklízel nějaký muž. Když jsme se ho zeptali, jestli neví o nějakém místě, kde bychom mohli přenocovat, nabídl nám, že můžeme přespat ve zmrzlinárně, a řekl, že se můžeme najíst, kolik chceme. Dovedete si představit, že jsme se nerozmýšleli..... Setkali jsme se s velmi přátelskými a pohostinnými lidmi, přestože jsme byli cizinci.

Prozkoumal svět a nakonec se rozhodl.

Během svého sabatického roku pracoval také jako klempíř v Uruguayi, v misii komunity, jejíž je nyní součástí: Obra de Jesús Sumo Sacerdote. A byly to nejkrásnější týdny jeho života, i když se s lidmi dorozumíval jen rukama, několika slovy anglicky a trochou španělštiny, kterou ho naučili. Ale hned se u nich cítil jako doma. 

"S některými mladými lidmi jsem se spřátelil. Zapůsobil na mě jejich příklad autentického křesťanského života. Imponovala mi jejich radost, prostota a věrnost, s jakou chodí každý den na mši svatou. Hodně času jsem strávil na modlitbách a po prvních týdnech mi Bůh dal jasně najevo, že mám povolání stát se knězem. Všechny důvody proti kněžství zmizely a zůstala jen touha žít jen pro Boha a pro to, aby všichni vstoupili do nebe. 

O několik měsíců později se doma během rekolekcí rozhodl pro roční rozlišování v komunitě Obra de Jesús Sumo Sacerdote, protože kromě toho se svou rodinou vždy chodil na rodinná setkání pořádaná touto komunitou. "Když jsem ji v Uruguayi lépe poznal, velmi se mi zalíbil způsob misie, rodinný duch a spiritualita důvěrné lásky k Marii a eucharistii."

Cesta snů Elias Baier

V létě před nástupem do semináře podnikl poslední dobrodružství. Existuje 600 kilometrů dlouhá trasa tzv. Cesta snůJel z Mnichova do Benátek, což chtěl udělat. Bez velkých příprav se vydal na cestu, většinou v doprovodu přítele. Byl červen a v horách bylo ještě hodně sněhu. Spali pod širákem v lese a vařili si na malém plynovém vařiči.

"Během tohoto dobrodružství jsem zažil Boží prozřetelnost. Jednou byl například nejintenzivnější den cesty, šli jsme dvanáct hodin a stmívalo se. Stále jsme byli na horském hřebeni a začalo pršet. Modlili jsme se, abychom našli střechu, protože jsme měli jen plachtu a nohy už jsme měli úplně mokré. Na mapě byla vyznačena chata, a to nedaleko z kopce obklopeného loukou. Čekali jsme, že ji najdeme otevřenou, ale zřejmě byla zavřená a nebyla tam ani markýza, která by nás chránila. Pak jsme ale asi sto metrů od ní uviděli malou kapličku, ze které se vyklubala jen místnost s křížem. Rozhodli jsme se tam přenocovat. Pět minut poté, co jsme si tam vzali věci, byla venku tak hustá mlha, že jsme chatu už neviděli. Druhý den ráno byla celá okolní louka zaplavená kvůli silnému dešti. Zůstat venku by znamenalo probudit se v jezeře. Nebeský Otec se o své děti stará!

A konečně Řím!

V září 2020 nastoupil do pre-semináře Díla Ježíše Velekněze na předměstí Říma. Po několika měsících věděl, že chce zůstat. V semináři je osm různých národností ze tří kontinentů a on je velmi vděčný, že může žít s tak neuvěřitelnými bratry. 

"Po dvou letech jsem začal studovat filozofii na Papežské univerzitě Svatého Kříže a jsem velmi vděčný za to, co se zde mohu každý den naučit. Nelituji jediného dne na této cestě formace ke kněžství. Bůh mi vždy dal to, co jsem potřeboval. Samozřejmě jsou i těžké chvíle, ale najednou vás Bůh vezme zpět a naplní vaše srdce svou láskou. Nakonec chci poděkovat Marii za to, že mě přivedla sem, kde jsem teď; za to, že mě vždy vedla, že mi byla vždy nablízku, a vám všem, milí přátelé a dobrodinci Nadace CARF, kteří jste udělali a děláte tolik pro to, aby mladí lidé jako já mohli být formováni na dobré a svaté kněze," uzavírá šťastně a vděčně Elias Baier.


Gerardo Ferrara
Absolventka historie a politologie se specializací na Blízký východ.
Zodpovídá za studenty Papežské univerzity Svatého kříže v Římě.

VOKACE 
KTERÁ ZANECHÁ STOPU

Pomoc při setí
svět kněží
DARUJTE NYNÍ