Todos estos sentimientos, serán reales si dejamos que el Niño Jesús nazca en nuestros corazones y los ilumine. Porque, como dijo Benedicto XVI, «si no se reconoce que Dios se hizo hombre, ¿qué sentido tiene celebrar la Navidad? La celebración se vacía».
Dnes jsme my křesťané obklopeni často prázdnými a konzumními oslavami, které se velmi liší od katolických Vánoc, kdy si připomínáme narození Ježíše Krista, Božího Syna, který "pro nás lidi a pro naši spásu sestoupil z nebe a mocí Ducha svatého se vtělil z Panny Marie a stal se člověkem" (Nicejsko-konstantinopolské vyznání víry). Církev se každoročně připravuje na Vánoce liturgickým obdobím adventu, které trvá čtyři týdny.
Con el sentido de la Navidad católica, cambial la forma de adorar a Dios. El cristiano pasa de orar mirando al cielo, a volver los ojos a la tierra para reparar en la fragilidad de un niño pequeño que duerme entre la paja de un pesebre. La grandeza infinita de Dios se torna en la fragilidad de un niño recién nacido. De pronto, dos conceptos como la divinidad e infancia, hasta entonces muy distantes, se unen en una persona y misma dirección. El sentido de la Vánoce es la revelación de los más sencillos, que pone a prueba la sabiduría de los sabios y entendidos.
Pastýři byli první, kdo se klaněli Dítěti v jeslích, a činili tak proto, že pochopili, že Bůh v dětském věku zahrnuje jejich malost a prostotu. Jejich víra snila o takovém Bohu, který žije mezi jejich stády, který je jedním z nich a trpí jejich stejnými potřebami.
Když se blíží k jeskyni, zjišťují, že Bůh se jako dítě uchyluje do klína své Matky. Právě toto pouto mezi Dítětem a Matkou dotváří tajemství křesťanských Vánoc. Bůh totiž přestává být abstraktní a vzdálenou bytostí a stává se bezbranným, lidským Bohem, který nachází útočiště v Matce, přímluvce v našem vztahu s ním.
Pokud je zbavíme tohoto původního významu, přestanou mít Vánoce svůj autentický křesťanský otisk.
"My křesťané musíme především s hlubokým a upřímným přesvědčením znovu potvrdit pravdu o Kristově narození, abychom vydali svědectví především o vědomí svobodného daru, který je bohatstvím nejen pro nás, ale pro všechny. Benedikt XVI.
První vlastností vánočního stromku je jeho schopnost udržet si v zimě živé listy, proto se používají smrky nebo borovice. "Byl to symbol věčnosti a Božího života, který nikdy nepomíjí. Proto, když ji aplikujeme na Boží život, který nikdy nepomíjí, když ji aplikujeme na Božího Syna, který přichází s námi o Vánocích, dává jí to také smysl Boha, který se zpřítomňuje uprostřed lidstva", říká D. Bernardo Estrada, profesor PUSC.
Los primeros indicios de adornos al árbol nos llevan a Alemania en donde se le colgaban frutos, recordando el árbol de la vida del paraíso. Hoy, el árbol de Navidad es más que una decoración, es una señal de alegría para todo el mundo.
En palabras de san Juan Pablo II: «en invierno, el abeto siempre verde se convierte en signo de la vida que no muere […] El mensaje del árbol de Navidad es, por tanto, que la vida es ‘siempre verde’ si se hace don, no tanto de cosas materiales, sino de sí mismo: en la amistad y en el afecto sincero, en la ayuda fraterna y en el perdón, en el tiempo compartido y en la escucha recíproca».
"Vánoční stromek a vánoční dárky jsou způsobem, jak si připomenout, že všechny dobré věci pocházejí ze stromu kříže... Proto má tradice dávání vánočních dárků dětem pod stromeček křesťanský význam: tváří v tvář konzumní kultuře, která má tendenci ignorovat křesťanské symboly vánočních svátků, se připravme na radostnou oslavu narození Spasitele a předávejme novým generacím hodnoty tradic, které jsou součástí dědictví naší víry a kultury.". Benedikt XVI.
Papež František doporučuje, že chceme-li prožít pravý smysl křesťanských Vánoc, je třeba nejprve udělat místo pro narozené Dítě. Některé praktické rady Svatého otce zní:
Přehrajte dětem betlém, vysvětlete jim ho a pomodlete se při něm a prožijte scénu. Udělejte v našich srdcích a dnech místo pro Pána. Ať je to svátek radosti, svátek přijetí Pána v jeslích a v našich srdcích. Zúčastněte se Mše svatá. Recibir el sacramento de la Confesión.
"Každý Křesťanská rodinamohou, stejně jako Maria a Josef, přijmout Ježíše, naslouchat mu, mluvit s ním, být s ním, chránit ho, růst s ním, a tak zlepšovat svět. Udělejme ve svém srdci a ve svých dnech místo pro Pána." Papež František.
2. Vánoce by neměly být oslavou nadměrného konzumu: darujte potřebným. Jde také o to, abychom věnovali čas a náklonnost rodině a svým blízkým.
"Kéž svaté Vánoce nikdy nejsou svátky komerčního konzumu, zdání, zbytečných dárků nebo zbytečného plýtvání, ale svátky radosti, svátky přijetí Pána v jeslích a v srdci." Papež František.
3. Smyslem Vánoc jsou svátky chudoby Boha, který se vyprázdnil a přijal přirozenost otroka.
"Toto jsou pravé Vánoce: svátky chudoby Boha, který se vyprázdnil tím, že přijal přirozenost otroka; Boha, který slouží u stolu; Boha, který se skrývá před intelektuály a mudrci a zjevuje se malým, prostým a chudým. Papež František.
Bibliografie