Co je to jáhen, jaké jsou jeho funkce a jak se liší od kněze? Vysvětlíme vám to a také odpovíme na některé často kladené otázky: mohou se ženit, slouží mši svatou, existují různé typy? Čtěte dále a dozvíte se to.
Slovo diakon pochází z řečtiny diakonoscož znamená "sloužil" nebo "ministr". V katolické církvi je diakonát prvním stupněm svátosti svěcení, následuje presbyterát (kněží) a episkopát (biskupové). Jedná se tedy o vysvěceného služebníka, který je povolán sloužit Božímu lidu při hlásání slova, slavení některých svátostí a charitativní činnosti.
Diakonát není moderní vynález. Již v Novém zákoně, konkrétně ve Skutcích apoštolů (Sk 6,1-6), se vypráví, jak apoštolové vybrali sedm mužů dobré pověsti, plných Ducha svatého a moudrosti, aby jim svěřili péči o vdovy a další úkoly služby. Mezi nimi byl i svatý Štěpán, první mučedník církve.
Diakoni jsou povoláni především ke službě. Jejich trojí poslání lze shrnout do tří oblastí: Slovo, liturgie a charita.
Služba slova
Mohou při mši svaté hlásat evangelium, kázat homilii (pokud je k tomu předsedající kněz zmocní) a vyučovat křesťanskou nauku. Mnozí pomáhají při katechetické formaci, evangelizaci a doprovázení křesťanských společenství.
Služba liturgie
Diakon sice nemůže světit eucharistii, ale může:
Charitativní služba
Jsou zodpovědní zejména za oživení charity ve svých komunitách. Navštěvují nemocné, pomáhají chudým, doprovázejí lidi na okraji společnosti, podporují sociální díla a spolupracují s Caritas nebo jinými institucemi. Tento charitativní rozměr je hluboce spojen s jejich apoštolskými kořeny.
Přestože jáhen i kněz přijali svátost svěcení, jejich funkce, liturgické schopnosti a místo v církevní hierarchii se liší.
Aspekt | Diakon | Kněz |
Stupeň uspořádání | První stupeň svatého řádu | Druhý stupeň svatého řádu |
Slavení mše | Nemůže světit ani předsedat eucharistii. | Můžete sloužit mši svatou a světit eucharistii. |
Vyznání a pomazání | Nesmí udělovat tyto svátosti | Může zpovídat a udělovat pomazání nemocných |
Kázání | Může hlásat evangelium a kázat | Může pravidelně kázat |
Stav života | Může být v manželství, pokud je trvalé; v celibátu, pokud je přechodné. | V latinském ritu vždy v celibátu |
Následné svěcení | Lze objednat v případě přechodného stavu | Kněžství již přijal, žádné vyšší svěcení kromě biskupského nemá. |
To je jedna z nejčastěji kladených otázek. Odpověď závisí na typu:
Stálý jáhen: je ten, kdo byl vysvěcen s úmyslem zůstat v této službě, aniž by usiloval o kněžství. V tomto případě:
Přechodný jáhen: je seminarista, který přijal diakonát jako přípravu na kněžství. V tomto případě:
Stručně řečeno: ženatý jáhen nemůže být knězem (přinejmenším v latinském ritu) a seminarista, který žije v celibátu, se po vysvěcení na jáhna nemůže oženit.
Ne, i když se účastní mše a mají viditelnou liturgickou roli - např. hlásají evangelium, zvedají kalich, podávají pokoj a přijímání, nejsou schopni sami slavit eucharistii.protože nemají pravomoc zasvěcovat chléb a víno. Tato pravomoc je vyhrazena kněžím a biskupům.
Proto, "neslaví mši". v užším slova smyslu. Může předsedat liturgickým slavnostem bez eucharistie, jako jsou liturgie slova, pohřební obřady, křty a sňatky.
Připomínají celému křesťanskému společenství, že základním povoláním církve je služba. Ztělesňují příklad Krista, který "nepřišel, aby si nechal sloužit, ale aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za mnohé" (Mt 20,28).
Zejména v kontextech, kde je nedostatek kněží, je přítomnost dobře vyškolených jáhnů velkou pastorační podporou. Jejich blízkost ke konkrétní realitě lidí - rodině, práci, společnosti - jim navíc umožňuje být účinnými mosty mezi církví a světem.
Trvalé i přechodné potřebují důkladné školení v oblasti teologie, spirituality a pastorace. V případě budoucích kněží je přechodný diakonát klíčovou etapou, která ukončuje jejich seminární přípravu.
Nadace CARF spolupracuje na jejich vzdělávání ve střediscích, jako je např. Papežská univerzita Svatého kříže v Římě a Církevní fakulty Navarrské univerzity v Pamploně a další instituce. Díky dobrodincům se mnoho seminaristů z celého světa může náležitě připravit na věrné, radostné a obětavé vykonávání své služby.
Diakonát je vzácná služba, která obohacuje život církve. Nejsou to "poloviční kněží", ale vysvěcení služebníci s vlastní identitou a posláním: sloužit slovu, liturgii a charitě. Někteří jsou na cestě ke kněžství, jiní, jako ti stálí, jsou živým znamením Kristovy služby uprostřed světa.
Z Nadace CARF děkujeme všem za jejich štědrou obětavost a povzbuzujeme naše dobrodince, aby i nadále podporovali formaci povolání na všech úrovních. Protože církev s dobře zformovanými služebníky je církev živější, svatější a bližší.