Světový den povolání: Dva Venezuelané byli ve Španělsku vysvěceni na jáhny

Světový den modliteb za povolání

59. světový den modliteb za povolání, podporovaný Svatým stolcem, se bude slavit 8. května, což se shoduje se čtvrtou nedělí velikonoční.

V reakci na papežovu výzvu zahajuje CARF kampaň s názvem "Ať se žádné povolání neztratí". a usiluje o získání dostatečných finančních prostředků na jejich studium v Římě a Pamploně, 20 seminaristů z celého světa.

Dva venezuelští seminaristé budou ve Španělsku vysvěceni na jáhny

V rámci Světového dne modliteb za povolání chce CARF oslavit diakonské svěcení dvou venezuelských seminaristů: Julia Césara Morilla Leala (35 let) a Jesúse Jaimeho Meleána Brava (31 let), oba z venezuelské diecéze Cabimas, Studenti teologie na Navarrské univerzitě a obyvatelé mezinárodního semináře v Bidasoa budou 29. května v Bidasoa vysvěceni na jáhny.

Oba opustili svá povolání, aby následovali kněžské povolání.

Julio César Morillo

Julio César Morillo:

"Vystudoval jsem obor ropný inženýr a pracoval jako ropný inženýr a vysokoškolský učitel. Byl jsem na vrcholu svého profesního projektu. Myslel jsem si, že právě to mě učiní plně šťastným, ale ve skutečnosti tomu tak nebylo. Cítil jsem se trochu prázdný a také jsem cítil, že jsem povolán k něčemu jinému, takže jsem se musel soustředit na to, abych to objevil.

Obětování všeho pro povolání 

"Uvědomil jsem si, že ačkoli jsem si vytvořil svůj plán, nikdy jsem ho nepředložil k Božímu posouzení, abych zjistil, zda je to to, co pro mě skutečně chce, ale že moje modlitba byla založena pouze na prosbě o pomoc při jeho uskutečnění, a cítím, že Bůh mi dovolil, abych ho naplnil. Od té chvíle se začaly dít různé události, v nichž jsem jasně viděla, že mě Pán žádá, abych se zcela odevzdala jeho následování: abych opustila své zaměstnání, profesi, studium, dokonce i svou rodinu, která s tím zpočátku nesouhlasila. Pro své povolání musíte být ochotni obětovat vše."

Jak probudit v mladých lidech povolání?

Venezuelský seminarista odpovídá:

"K probuzení povolání je třeba být pozorný k Božímu hlasu, na chvíli se zastavit a zeptat se, co Bůh od každého z nás chce.

Rozhlížet se kolem sebe, všímat si každého detailu, kterým k nám Pán promlouvá, a odvážit se naslouchat nejen ušima, ale i srdcem, protože Bůh k nám promlouvá i uvnitř nás.

Především však musíme být připraveni odpovědět na Boží volání s vědomím, že nejsme hodni tak krásného daru, ale že s pomocí naší Matky, Panny Marie, budeme schopni udělat ten nezbytný krok a začít velké dobrodružství rozlišování povolání a snažit se uskutečnit sen, který Bůh vymyslel pro každého z nás."

Jesús Meleán

Jesús Meleán vypráví o svém povolání: 

V jeho rodině, ačkoli je katolík, je jen málo věřících: většina z nich nechodí pravidelně do kostela. K této většině patřil i Ježíš.

Ze života venezuelského programu Setkání s rodinou, který se věnuje mladým lidem a rodině, Cítil, že ho Bůh volá, aby změnil svůj život, hledat ho a setkávat se s každým členem jeho rodiny skrze Boží lásku.

"Od té chvíle jsem se začal věnovat církvi a postupně, aniž bych si to uvědomoval, jsem byl plný závazků a sloužil Bohu, jak jen jsem mohl. Současně jsem dokončoval vysokoškolské studium a léta jsem chodil s někým, kdo měl vážné plány na manželství.

Práce v regionální televizi 

Dokončila jsem vysokoškolská studia, vystudovala obor sociální komunikace a hned jsem začala pracovat v regionální televizi, kde se mi od první chvíle velmi dařilo a stala jsem se moderátorkou hlavního vysílání zpravodajského pořadu.

"Ale pořád jsem si říkala, že mi něco chybí, že dělám všechno, co mám ráda, ale cítila jsem, že Bůh ode mě chce víc, že mu můžu dát víc. V té době jsem cítil, že mě moje práce nenaplňuje naplno".

"Bůh mě volal k něčemu velkému.

"To vše mě přivedlo k otázce, co ode mě Bůh skutečně chce. S pomocí svého duchovního vůdce jsem začal proces rozlišování, a čím hlouběji jsem se nořil do svého nitra, tím více jsem cítil, že mě Bůh volá k něčemu velkému, že mě volá, abych mu dal všechno, abych pro něj všechno opustil.

Ale jen při té myšlence plná strachu, obav, popírání a...  "Chtěl jsem být hluchý ke všemu, co se kolem mě dělo."

"To mě vedlo k tomu, že jsem zažil duchovní sucho, kde jsem se cítil špatně. Ev tu chvíli jsem hledal místo, kde bych se cítil dobře, a rozhodl jsem se dát výpověď a najít si jinou práci, kde jsem vydržel jen měsíc a zase jsem dal výpověď."

Ve chvíli uctívání 

"Bylo to i na svatodušní vigilii, kde jsem při adoraci v modlitbě prosil Boha, aby mi odpustil, že jsem předstíral, že jsem hluchý, že jsem předstíral, že žiji otočený zády k Němu," říká.

V tu chvíli jsem znovu pocítil to, co jsem už dlouho necítil, to volání v mém srdci, ten hlas, který mi říkal: Pojď a následuj mě, V tu chvíli jsem vstal a řekl ano.Chtěl jsem začít studovat v semináři, protože jsem se cítil být povolán k tomuto povolání.