Paul Sabaganga Samuel je seminarista v arcidiecézi Mwanza. Narodil se ve farmářské rodině a má osm sourozenců.
"Vzpomínám si, že když jsem chodil do čtvrté třídy základní školy, moje babička, která je velmi silná a dobrá katolička, mi jednoho dne řekla: "Vnoučku, já moc věřím v modlitby a modlím se, abys jednou byl knězem. "
Bral jsem to jako vtip, protože v našem kmeni se traduje, že vnuk a dědeček si mohou navzájem dělat rozumné žerty. Tehdy mi bylo deset let. I když jsem takový výrok bral jako vtip, zůstala mi ta slova v hlavě a několikrát jsem si je zopakoval.
V téže škole, když jsem chodil do sedmé třídy, posledního ročníku základní školy, přišel jednoho dne do naší třídy katecheta a učitel. Poté, co nás pan učitel představil katechetovi, katecheta, aniž by ztrácel čas, řekl třídě: "Vím, že tady ve třídě jste žáci různých náboženství, ale jak mě pan učitel představil, pan farář mě poslal, abych našel dobré chlapce, kteří by mohli vstoupit do nižšího semináře a připravit se na kněžství. Kdo myslíte, že by mohl vstoupit do nižšího semináře? zeptal se katecheta. Celá třída odpověděla: "Paul Samuel". Učitel se rychle zeptal: "Kde je?" Odpověděl jsem vestoje: "Jsem přítomen. Pojďte a napište sem své jméno.
Po měsíci jsme pak šli na faru a setkali se s farářem, kde jsme ještě téhož dne složili zkoušku, aby ti, kteří ji složí, byli přijati do nižšího semináře. Bylo nás celkem asi 60 žáků a další žáci z různých základních škol ve farnosti. Zkoušky jsme dělali, ale byli vybráni jen tři, já jsem byl mezi vybranými.
Pan farář poslal zprávu řediteli školy a ten přišel k nám domů, aby nám oznámil, že v příštím roce mám nastoupit do nižšího semináře k řádnému středoškolskému studiu. Ten den jsem byla velmi šťastná a vzpomněla jsem si na babiččina slova. "Můj vnuku, velmi věřím v modlitbu a modlím se, aby ses jednou stal knězem. Všechno šlo dobře, nastoupil jsem do semináře sv. Marie v Nyegezi Mwanza a v roce 2016 jsem velmi dobře dokončil seminární studia.
Poté jsem začal studovat na státní škole Moshi Technical High School, kde jsem studoval fyziku, biologii a chemii jako hlavní předměty s tím, že se po dokončení studia vrátím do hlavního semináře.
Po ukončení střední školy jsem neměl touhu ani povolání vstoupit do hlavního semináře, protože jsem v té době uvažoval pouze o vstupu na univerzitu kvůli studiu medicíny. Ve stejném roce jsem se přihlásila na univerzitu a byla přijata na bakalářský obor farmacie a získala jsem státní příspěvek na studium na univerzitě. Všechno šlo dobře a já jsem nastoupil na univerzitu.
Všechno šlo dobře, ale po dvou měsících na univerzitě jsem začal mít pocit, že jsem utekl z důležitého poslání, v té době jsem nebyl usazený a neměl jsem klid. Zvlášť když jsem byl v kostele na nedělní mši: když jsem viděl kněze, jak slouží mši svatou.
Začal jsem cítit, že mi chybí něco velmi důležitého nejen pro mě, ale i pro mé spolukřesťany, a že univerzita pro mě v té době nebyla tím pravým místem. Snažil jsem se hledat radu u různých přátel, dokonce i u kněží a rodičů, ale všichni mi říkali, že musím nejprve dokončit univerzitu a pak vstoupit do velkého semináře. Rozhodl jsem se, že se budu týden modlit, a vzpomínám si, že v poslední den svých modliteb jsem v neděli nic nejedl ani nepil, aby mi Pán Bůh ukázal správnou cestu.
Následující pondělí jsem šel za ředitelem pro povolání arcidiecéze Mwanza a ten mi řekl totéž, že bych měl raději dokončit univerzitu, protože už jsem ji začal. Ale dodal, že pokud už nechci být na univerzitě, jsem připraven se představit biskupovi a příští rok nastoupit do velkého semináře pro jeho kněžské povolání.
Opustil jsem univerzitu a nastoupil do diecéze jako kněz.
"V roce 2017/2018 jsem absolvoval roční formaci před vyšším seminářem a v roce 2018 jsem nastoupil do vyššího filosofického semináře Ntungamo pro akademický rok 2018/2019. Když jsem byl ve druhém ročníku hlavního semináře, můj biskup mi řekl, že se musím připravit na kněžskou formaci a studia ve Španělsku.
Letos jsem přijel na kněžskou formaci do Bidasoa a na studia na Navarrské univerzitě. Rád bych vám upřímně poděkoval za všechny modlitby a finanční pomoc, kterou nám tak štědře poskytujete, abychom mohli uskutečnit naši formaci a studium ve Španělsku. Děkujeme vám za vaši laskavost a podporu v těchto těžkých časech. Kéž vám Pán udělí své požehnání a milost ve všech vašich činnostech."
