Freddie Relator Delatado Jr. je kněz z diecéze Kabankalan na Filipínách. Pochází z početné rodiny: je prostředním z dvanácti dětí, osmi chlapců a čtyř dívek.
"Příběh mého povolání je velmi prostý, ale věřil jsem, že právě v mé prostotě mě Bůh činí velkým a výjimečným ve svých očích.
Moje touha stát se knězem začala, když mi bylo devět let. Tehdy jsem viděl našeho faráře, jak nám dává sladkosti. Pokaždé, když projížděl naší vesnicí, na chvíli se zastavil, pak nás pozdravil a postupně nám rozdával sladkosti, které měl. Po této zkušenosti jsem si řekl: Jednou chci být knězem a také budu rozdávat dětem sladkosti. Byla to velká legrace, ale je to tak.
Když jsem byl na střední škole, měl jsem jen jednu přítelkyni. Jednou, když jsme spolu mluvili, mi řekla, že způsob, jakým s ní mluvím, je jako kněz. Ale já se jí vysmál. Dva roky jsme měli velmi dobrý a zdravý vztah. Myslel jsem na to, že bude navždy moje, ale Bůh mě vede jinou cestou.
Před vstupem do semináře jsem absolvoval střední školu v jedné z městských škol. Tam jsem se zapojil do studentské duchovní služby, protože šlo o katolickou školskou instituci. Naším hlavním úkolem v této službě bylo připravovat veškeré náboženské aktivity ve škole. Když jsem byl ve třetím ročníku, sloužil v naší škole mši kněz. Byla to součást naší měsíční náboženské aktivity ve škole. Před závěrečným požehnáním kněz oznámil, že ti, kteří se chtějí stát kněžími, budou mít příští sobotu přijímací zkoušku.
Po mši mi náš učitel náboženství řekl, abych se pokusil udělat přijímací zkoušky na kněžství. Ale já jsem mu řekl, že možná příště. Řekl mi, že ne, ať to zkusím udělat. Řekl mi, že pokud je to Boží vůle, tak mi to dá. A tak mě můj učitel přesvědčil, abych přijímací zkoušku udělal. Z Boží milosti jsem ji složil spolu s pohovorem. Během té doby nevím, co jsem cítil. Měl jsem nejistý pocit. Ale napadlo mě, že Bůh si možná používá jiné lidi, aby druhé nasměroval pro jejich budoucnost.
Jeden měsíc jsem nemohl dobře spát, protože jsem si myslel, že musím nejdřív dokončit školu na univerzitě. Myslel jsem také na to, že mám svou přítelkyni. Moje rodina si přála, abych se jednou stal učitelem.
Tak jsem šel za knězem, který měl na starosti naši školu. Řekl jsem mu o své situaci. Po čtyřech hodinách sdílení a povídání mi řekl: Nech Boha, aby k tobě promlouval v modlitbě, a měj čas na rozlišování. Tak jsem udělal to, že jsem strávil hodně času modlitbou v kostele.
Ve své modlitbě jsem řekl: "Bože, jestli opravdu chceš, abych se stal knězem, dej mi, prosím, slyšet svůj hlas právě teď." Byl tak ctižádostivý a náročný. Je smutné, že se nic nestalo.
V těchto chvílích modlitby a rozlišování jsem si však všiml jedné věci: měl jsem na mysli obraz kněze, který dává dětem sladkosti. Najednou mi přišlo na mysl, že právě tehdy jsem začal toužit stát se knězem. Bůh mě přivedl zpět ke vzpomínce, kdy jsem měl chuť stát se knězem. Teď jsem si řekl, že to je možná Boží odpověď pro mě. Promluvil ke mně prostřednictvím mých životních vzpomínek.
Po této zkušenosti jsem se cítil odvážnější mluvit se svými rodiči a také se svou přítelkyní. Bylo pro mě velmi těžké se na chvíli odprostit a distancovat se od své lásky, rodiny a přátel. Ale díky Bohu mě pochopili a dovolili mi vstoupit do semináře.
Můj život v semináři měl vzestupy i pády. Setkal jsem se s mnoha problémy a těžkostmi.
Vzpomínám si, že když jsem byl ve druhém ročníku teologie a zemřel mi otec, skoro jsem to chtěl vzdát, ale v hloubi srdce jsem věděl, že Bůh se o mě a mou rodinu postará. Také na Filipínách, zejména v naší diecézi, než se stanete knězem, musíte strávit pět let na filozofii a pak pět let na teologii. I když už jste profesionál, jsme povinni vás podrobit desetileté seminární formaci. Po deseti letech seminární formace následuje jeden nebo dva roky pastorační práce v různých farnostech naší diecéze. Byla to velmi těžká a dlouhá formace, ale díky Bohu mě nikdy neopustila.
Po jedenácti a půl letech v semináři a pastorační formaci jsem byl 8. prosince 2015 vysvěcen na jáhna a 27. června 2016 na kněze.
První dva roky svého kněžství jsem strávil jako asistent faráře v blízkosti naší vesnice a kaplan v jedné z našich škol, také v naší vesnici. Třetí rok svého kněžství jsem strávil v jiné diecézi nedaleko naší diecéze jako zapůjčený kněz.
Ve čtvrtém roce mého kněžství mě sem poslal můj biskup, abych studoval filozofii na Navarrské univerzitě v Pamploně. To proto, abych se připravil na svou pastorační nebo seminární formační povinnost. Potřebuji ještě rok na dokončení studia a poté se vrátím do naší diecéze na Filipínách, abych pokračoval ve svém poslání."
Když jsem byl ve druhém ročníku teologie a zemřel mi otec, chtěl jsem to téměř vzdát, ale v hloubi srdce jsem věděl, že Bůh se o mě a mou rodinu postará.
"Díky vašim modlitbám se posouvám vpřed ve svém úsilí stát se druhým Kristem. Stejně jako pomáháte duchovně, pomáháte i materiálně, protože bez lidí se štědrým srdcem, kteří myslí na budoucnost církve, by to nebylo možné. Proto vám bezvýhradně děkuji za vaše charisma služby, spolupráce a dostupnosti.
Bůh žehnej práci, kterou vykonáváte v církvi, aby byla plodná, a žehnej vaší osobní práci. Z ní totiž vzejde více skutků štědrosti ve světě, více kněží v církvi a více lidí, kteří se budou věnovat vašemu příkladu. Svěřuji vás naší Matce, Panně Marii, dceři Boha Otce, Matce Boha Syna a Snoubence Boha Ducha svatého.
Podpora povolání kdekoli na světě
A plné stipendium ve výši 18 000 eur je částka potřebná k tomu, aby uchazeč mohl žít a studovat jeden rok v místě své univerzity, ať už v Římě nebo v Pamploně. Nejpotřebnější diecéze na světě vyžadují pro své kandidáty plné stipendium. V mnoha případech hradí část těchto nákladů diecéze a je třeba uhradit menší částku, což je vždy uvedeno u kandidáta, který se hlásí.
Z čeho se skládá plné stipendium?
Více než 800 biskupů ze všech pěti kontinentů žádá o studijní stipendia pro své kandidáty. Díky dobrodincům, jako jste vy, CARF uspokojuje většinu žádostí, ale potřeby rostou a my chceme, aby byly uspokojeny všechny žádosti.
Graf ukazuje složení plného stipendia.
Kdyby nebylo kněží, nebylo by církve. Ať žádné povolání nezanikne kvůli nedostatku prostředků.
Margarita, dárce CARF
V případě dotazů se obraťte na [email protected]
Bankovní převody na CaixaBank
ES39 - 2100 - 1433 - 8602 - 0017 - 4788
