Euphrem Audrey Hasimana je nejstarší ze sedmi sourozenců, z nichž jeden je rovněž seminarista. Jeho křesťanská rodina žije v Androvakely, malé vesnici vzdálené patnáct kilometrů od centra diecéze.
"Můj malý příběh "studovat, abyste milovali, milovat, abyste sloužili". Jmenuji se Euphrem Audrey Hasimana. Narodil jsem se 18. května 1984 v Morondavě (Madagaskar) jako syn Henriho Bota a Lydie Razafindraivo. Mám bratra jménem Miary Yvon Séraphin. Je také knězem mé diecéze (Morondava). Na setkání působí jako pomocný farář. Jsem první (starší bratr) ze dvou (02) bratrů a čtyř (04) sester. Je nás tedy sedm. Žijeme v Androvakely, malé vesnici vzdálené 15 kilometrů od centra naší diecéze.
Naše rodina je křesťanská a oživuje církev v této vesnici. Byl jsem pokřtěn 1. listopadu 1985. K prvnímu svatému přijímání jsem přistoupil 4. června 1997. Svátost biřmování jsem přijal 18. listopadu 2001. V září 2002 jsem vstoupil do nižšího semináře sv. Petra naší diecéze. Po třech letech studia na lyceu San Pietro jsem v roce 2007 získal diplom. Náš biskup mě v letech 2007-2008 poslal do přípravného semináře (Toliara-Madagaskar), kde jsem prožil dobu rozlišování povolání. V letech 2008-2011 jsem absolvoval filosofický cyklus v hlavním semináři svatého Jana Křtitele ve Vohitsoa Fianarantsoa a dva roky jsem pokračoval filosofií na univerzitě v Toliara, kde jsem získal bakalářský a magisterský titul. Následující rok jsem absolvoval pastorační stáž v okrese Ankilivalo (diecéze Morondava). V letech 2014-2017 jsem absolvoval teologická studia v hlavním semináři svaté Terezie od Dítěte Ježíše v Antananarivu (hlavní město Madagaskaru). Dne 16. července 2017 jsem byl vysvěcen na jáhna ve farnosti svatého Jana Pavla II. v Morondově. V témže roce 2017 mě můj biskup (Mgr. Marie Fabien Raharilamboniaina) poslal na studia do Říma (filozofie).
Dne 5. srpna 2018 se konalo mé kněžské svěcení a zároveň diakonské svěcení mého bratra Miaryho Yvona Séraphina. Nyní pokračuji v doktorském studiu s pomocí nadace CARF. Věřím, že studium v Římě odpovídá vizi naší diecéze, protože ta potřebuje kněze, který se modlí, je formovaný, otevřený a dává přednost úplnému vzdělání. Nyní žiji v kněžské koleji Altomonte, kde prožívám a prožívám univerzalitu církve. A jsem šťastný, že mám tuto milost. Tato situace je především příležitostí k integrální formaci, abych byl schopen odpovědět na povolání Ježíše Krista ke službě jeho církvi, k čemuž je třeba "studovat, abych miloval, milovat, abych sloužil".
