Dnes jsme my křesťané obklopeni často prázdnými a konzumními oslavami, které se velmi liší od katolických Vánoc, kdy si připomínáme narození Ježíše Krista, Božího Syna, který "pro nás lidi a pro naši spásu sestoupil z nebe a mocí Ducha svatého se vtělil z Panny Marie a stal se člověkem" (Nicejsko-konstantinopolské vyznání víry). Církev se každoročně připravuje na Vánoce liturgickým obdobím adventu, které trvá čtyři týdny.
Od katolických Vánoc se způsob uctívání Boha změnil. Křesťan přechází od modlitby s pohledem upřeným k nebi k pohledu na zem, aby se podíval na křehkost malého dítěte spícího ve slámě v jeslích. Nekonečná velikost Boha se stává křehkostí novorozeného dítěte. Najednou se dva pojmy, jako je božství a dětství, do té doby velmi vzdálené, spojí v jedné osobě a ve stejném směru. Vánoce jsou zjevením toho nejjednoduššího, které zkouší moudrost moudrých a znalých.
Pastýři byli první, kdo se klaněli Dítěti v jeslích, a činili tak proto, že pochopili, že Bůh v dětském věku zahrnuje jejich malost a prostotu. Jejich víra snila o takovém Bohu, který žije mezi jejich stády, který je jedním z nich a trpí jejich stejnými potřebami.
Když se blíží k jeskyni, zjišťují, že Bůh se jako dítě uchyluje do klína své Matky. Právě toto pouto mezi Dítětem a Matkou dotváří tajemství křesťanských Vánoc. Bůh totiž přestává být abstraktní a vzdálenou bytostí a stává se bezbranným, lidským Bohem, který nachází útočiště v Matce, přímluvce v našem vztahu s ním.
Pokud je zbavíme tohoto původního významu, přestanou mít Vánoce svůj autentický křesťanský otisk.
"My křesťané musíme především s hlubokým a upřímným přesvědčením znovu potvrdit pravdu o Kristově narození, abychom vydali svědectví především o vědomí svobodného daru, který je bohatstvím nejen pro nás, ale pro všechny.
Benedikt XVI.
První vlastností vánočního stromku je jeho schopnost udržet si v zimě živé listy, proto se používají smrky nebo borovice. "Byl to symbol věčnosti a Božího života, který nikdy nepomíjí. Proto, když ji aplikujeme na Boží život, který nikdy nepomíjí, když ji aplikujeme na Božího Syna, který přichází s námi o Vánocích, dává jí to také smysl Boha, který se zpřítomňuje uprostřed lidstva", říká D. Bernardo Estrada, profesor PUSC.
První stopy zdobení stromů pocházejí z Německa, kde se na strom zavěšovalo ovoce připomínající strom života v ráji. Vánoční stromek je dnes víc než jen dekorace, je to znamení radosti pro celý svět. Slovy svatého Jana Pavla II.: "v zimě se věčně zelená jedle stává znamením života, který neumírá [...] Poselstvím vánočního stromu je tedy to, že život je 'věčně zelený', pokud se stává darem ne tolik materiálních věcí, ale sebe sama: v přátelství a upřímné náklonnosti, v bratrské pomoci a odpuštění, ve sdílení času a naslouchání jeden druhému".
"Vánoční stromek a vánoční dárky jsou způsobem, jak si připomenout, že všechny dobré věci pocházejí ze stromu kříže... Proto má tradice dávání vánočních dárků dětem pod stromeček křesťanský význam: tváří v tvář konzumní kultuře, která má tendenci ignorovat křesťanské symboly vánočních svátků, se připravme na radostnou oslavu narození Spasitele a předávejme novým generacím hodnoty tradic, které jsou součástí dědictví naší víry a kultury."
Benedikt XVI.
Papež František doporučuje, že chceme-li prožít pravý smysl křesťanských Vánoc, je třeba nejprve udělat místo pro narozené Dítě. Některé praktické rady Svatého otce zní:
Přehrajte dětem betlém, vysvětlete jim ho a pomodlete se při něm a prožijte scénu. Udělejte v našich srdcích a dnech místo pro Pána. Ať je to svátek radosti, svátek přijetí Pána v jeslích a v našich srdcích. Zúčastněte se Mše svatá. Recibir el sacramento de la Confesión.
"Každý Křesťanská rodinamohou, stejně jako Maria a Josef, přijmout Ježíše, naslouchat mu, mluvit s ním, být s ním, chránit ho, růst s ním, a tak zlepšovat svět. Udělejme ve svém srdci a ve svých dnech místo pro Pána."Papež František.
2. Vánoce by neměly být oslavou nadměrného konzumu: darujte potřebným. Jde také o to, abychom věnovali čas a náklonnost rodině a svým blízkým.
"Kéž svaté Vánoce nikdy nejsou svátky komerčního konzumu, zdání, zbytečných dárků nebo zbytečného plýtvání, ale svátky radosti, svátky přijetí Pána v jeslích a v srdci."Papež František.
3. Smyslem Vánoc jsou svátky chudoby Boha, který se vyprázdnil a přijal přirozenost otroka.
"Toto jsou pravé Vánoce: svátky chudoby Boha, který se vyprázdnil tím, že přijal přirozenost otroka; Boha, který slouží u stolu; Boha, který se skrývá před intelektuály a mudrci a zjevuje se malým, prostým a chudým.Papež František
Bibliografie
- Výňatek z Požehnání Vánoc, generální audience, 24. prosince 2006, Benedikt XVI.
- Rozhovor s P. Bernardem Estradou, profesorem na Papežské univerzitě Svatého kříže.
- Generální audience, 19. prosince 2004, svatý Jan Pavel II.
- Duch liturgie, Vatikán, 18. prosince 2007. Benedikt XVI.
- Rady papeže Františka, jak lépe prožít Vánoce, prosinec 2014.
- Homilie, 24. prosince 2016, papež František.
- Katechismus katolické církve, 463, 522-524.
- Furrow, 62, Saint Josemaría Escrivá de Balaguer.
- Je to Kristus, který prochází kolem, 22, svatý Josemaría Escrivá de Balaguer.
- Nicejsko-konstantinopolské vyznání víry.