Člověk jde k Ježíši a vrací se k němu skrze Marii. Naléhavá modlitba k Neposkvrněnému Srdci Panny Marie, Matky Boží, vychází z důvěry, že její mateřská přímluva může před Srdcem Syna učinit vše. Ona je z milosti všemohoucí.
Před časem papež sv. Jan Pavel II.na adrese Redemptoris Mater napsal o přímluvě Panny Marie a zdůraznil, že "svobodně spolupracovala na díle spásy lidstva v hlubokém a stálém souladu se svým božským Synem".
Omnes cum Petro ad Iesum per Mariam!
Všichni s Petrem k Ježíši skrze Marii!svatý Josemaría Escrivá de Balaguer.
Z této spolupráce "plyne dar univerzálního duchovního mateřství: spojena s Kristem v díle vykoupení, které zahrnuje duchovní obnovu lidstva, stává se Matkou lidí znovuzrozených k novému životu".
Je to Panna Maria, která "vede víru církve ke stále hlubšímu přijetí Božího slova, podporuje její naději, povzbuzuje lásku a bratrské společenství a podporuje apoštolský dynamismus".
Bůh chtěl spojit "s kněžskou přímluvou Vykupitele mateřskou přímluvu Panny Marie. Je to funkce, kterou vykonává ve prospěch těch, kdo jsou v nebezpečí a potřebují časné milosti a především věčnou spásu."
Tituly, kterými my křesťané oslovujeme Pannu Marii, když odříkáváme litanie doprovázející modlitbu svatého růžence, "nám pomáhají lépe pochopit povahu jejího zasahování do života církve a každého z věřících". Svatý Jan Pavel II.
Jako advokátka brání své děti a chrání je před újmou způsobenou jejich vlastními chybami. Křesťané vzývají naši Matku jako Pomocnici a uznávají její mateřskou lásku, která vidí potřeby svých dětí a je připravena zasáhnout, aby jim pomohla, zejména když je v sázce věčná spása.
Titul Pomocnice získává proto, že je nablízku těm, kteří trpí nebo se nacházejí ve vážném nebezpečí. A jako mateřská Prostřednice předkládá Kristu naše přání, naše prosby a předává nám božské dary a neustále se za nás přimlouvá.
"Matko! -volat ji hlasitě, hlasitě. -Ona tě slyší, vidí tě snad v nebezpečí a dává ti, tvá svatá Matka Maria, s milostí svého Syna, útěchu svého klína, něhu svého pohlazení: a ty se potěšíš pro nový boj". Svatý Josemaría Escrivá, Cesta, č. 516.
Marie na sebe nechce upozorňovat. Žila na zemi s pohledem upřeným na Ježíše a nebeského Otce. Její nejintenzivnější touhou je, aby se pohledy všech sbíhaly stejným směrem od Neposkvrněného Srdce Panny Marie k Nejsvětějšímu Srdci jejího syna Ježíše. Chce podporovat pohled víry a naděje ve Spasitele, kterého nám poslal Otec. Tímto pohledem víry a naděje vybízí církev a věřící, aby vždy plnili Otcovu vůli, kterou nám ukázal Kristus.
Z homilie o Panně Marii, kterou pronesl svatý Josemaría Escrivá 11. října 1964 a která je součástí knihy Přátelé Boží. "Nyní, na druhé straně, ve skandálu oběti kříže, byla přítomna svatá Maria, která s bolestí naslouchala Kolemjdoucí se rouhali, vrtěli hlavami a volali: "Ty, který boříš Boží chrám a za tři dny ho znovu stavíš, zachraň se; jsi-li Syn Boží, sestup z kříže.Panna Maria naslouchala slovům svého Syna a připojila se k jeho bolesti: Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?.
Co mohla dělat? Spojit se s vykupitelskou láskou svého Syna, obětovat Otci nesmírnou bolest - jako ostrý meč -, která pronikla jeho čistým Srdcem.
Ježíš je opět utěšován diskrétní a láskyplnou přítomností své Matky. Maria nekřičí, nepřebíhá z jedné strany na druhou. StabatStojí vedle Syna. Ježíš se na ni podívá a pak se podívá na Jana. Ten zvolá: Ženo, pohleď na svého syna. Pak řekne učedníkovi: "Pohleď na svou matku.. U Jana Kristus svěřuje své Matce všechny lidi a zvláště své učedníky: ty, kteří v něj měli uvěřit.
Felix culpa"Šťastná vina, zpívá Církev, šťastná vina, protože dosáhla toho, že má tak velkého Vykupitele. Šťastnou vinou můžeme také dodat, že jsme si zasloužili přijmout svatou Marii za svou Matku. Nyní jsme si jisti, nyní by nás nemělo nic znepokojovat, neboť Panna Maria, korunovaná Královna nebe a země, je všemohoucí prosebnicí před Bohem. Ježíš nemůže Marii nic odepřít a nemůže nic odepřít ani nám, dětem své vlastní Matky (Přátelé Boží, 288).
Maria byla úzce spojena s jeho obětí, obětí, která znamenala, že i nadále uchovávala věci ve svém srdci. 7 bolestí Panny MariePanna Maria byla s Ježíšem spojena zvláštním a jedinečným způsobem v různých okamžicích svého života. To jí umožnilo sdílet hloubku Synovy bolesti a lásku jeho oběti.
"Dělejte, co vám řekne." Jan 2, 5. O scéně v Káně vypráví Jan, který jako jediný z evangelistů zaznamenal tento rys mateřské péče. Jan nám chce připomenout, že Panna Maria byla přítomna na počátku Pánova veřejného života.
To nám ukazuje, že uměl prohloubit význam přítomnosti Neposkvrněného Srdce Panny Marie, které je vždy přítomné. Ježíš věděl, komu svěřuje svou Matku: učedníkovi, který ji miloval, který se ji naučil milovat jako vlastní matku a dokázal jí porozumět.
Mezi stvořeními nikdo nezná Ježíše lépe než Panna Maria, nikdo jako jeho Matka nás nemůže uvést do hlubokého poznání jeho tajemství.
Lev XIII. v encyklice o růženci říká: "Z výslovné Boží vůle nám není dáno žádné dobro jinak než skrze Marii; a jako nikdo nemůže přijít k Otci jinak než skrze Syna, tak obecně nikdo nemůže přijít k Ježíši jinak než skrze Marii".
"Spolupracoval svou láskou na tom, aby se věřící rodili v církvi, aby byli údy té hlavy, jejíž je ona vlastně matkou podle těla", svatý Augustin, De sancta virginitate, 6.
Lukáš, evangelista, který nejobsáhleji vypráví o Ježíšově dětství. Zdá se, jako by nás chtěl přesvědčit, že stejně jako Maria hrála hlavní roli při vtělení Slova, byla analogickým způsobem přítomna i při vzniku Církve, což je Kristovo tělo.
Od samého počátku života Církve se všichni křesťané, kteří hledali Boží lásku, lásku, která se nám zjevila a stala se tělem v Ježíši Kristu, setkávali s Pannou Marií a zakoušeli její mateřskou péči mnoha různými způsoby.
Biskup Alvaro del Portillo, prelát Opus Dei, v roce 1987 v Toshi.
"Ježíš je cesta, kterou lze jít, otevřená všem. Panna Maria nám dnes ukazuje, ukazuje nám cestu: následujme ji! A ty, svatá Matko Boží, nás provázej svou ochranou, Amen." Benedikt XVI. v homilii z 1. 2. 2012.
Biskup Alvaro del Portillo jako prelát Opus Dei v roce 1987 hovořil o přímluvné moci Panny Marie, když se vydal na ostrov Toši u pobřeží Toby v Japonsku.
"Vidíte sílu přímluvy naší Matky. Když se zeptá, její Syn Bůh nemůže říci ne, říká ano. Ona je hodná malá Matka Boží a Bůh říká ano své hodné malé Matce. A tato malá dobrá Matka Boží je také malou dobrou Matkou, která nám vždy naslouchá, která nás slyší a naslouchá nám. A proto, když máme potíže, když nás něco bolí, když nás něco trápí, když jsme zarmouceni, je dobré obrátit se k Panně Marii, aby se ona, která může všechno, mohla přimluvit u svého Syna.
Jako dobré děti musíme svou nebeskou Matku milovat každý den; víme, že je darem od Ježíše a že Bůh nám dává Neposkvrněné Srdce Mariino pro naši spásu, aby nás k němu přivedl blíž.
A na přímluvu Panny Marie jsme se od prvních dob církve modlili: "Pod tvou ochranu se utíkáme, svatá Matko Boží, nepohrdej prosbami, které k tobě v našich potřebách adresujeme, ale vždy nás vysvoboď ze všech nebezpečí, slavná a požehnaná Panno".
Dne 12. května 2010 během své pouti do svatyně ve Fátimě. Papež Benedikt XVI. Před obrazem Panny Marie v kostele Nejsvětější Trojice pronesl modlitbu, v níž zasvětil kněze Neposkvrněnému Srdci Panny Marie.
"Neposkvrněná Matko, na tomto místě milosti, povoláni láskou tvého Syna Ježíše, nejvyššího a věčného kněze, se my, synové v Synu a jeho kněží, zasvěcujeme tvému mateřskému Srdci, abychom věrně plnili Otcovu vůli.
Jsme si vědomi, že bez Ježíše nemůžeme dělat nic (srov. J 15,5) a že jen skrze něj, s ním a v něm budeme nástrojem spásy pro svět.
Nevěsto Ducha svatého, získej pro nás neocenitelný dar proměny v Krista. Stejnou mocí Ducha, který nad tebou rozprostřel svůj stín a učinil tě Matkou Spasitele, pomoz i nám, aby se v nás zrodil Kristus, tvůj Syn. A tak ať je Církev obnovována svatými kněžími, proměňována milostí Toho, který činí všechno nové.
Matko milosrdenství, to tvůj Syn Ježíš nás povolal, abychom byli jako on: světlo světa a sůl země (srov. Mt 5,13-14). Pomoz nám na svou mocnou přímluvu, abychom toto vznešené povolání nepodceňovali, nepodléhali svému sobectví, lichotkám světa ani pokušením Zlého.
Chraň nás svou čistotou, ochraňuj nás svou pokorou a obklopuj nás svou mateřskou láskou, která se odráží v tolika duších, které se ti zasvětily a které jsou pro nás skutečnými duchovními matkami.
Matko církve, my kněží chceme být pastýři, kteří se neživí sami sebou, ale kteří se dávají Bohu za své bratry a sestry a nacházejí v tom štěstí. Chceme každý den pokorně opakovat nejen slovem, ale i životem své "tady jsem".
Vedeni vámi chceme být apoštoly Božího milosrdenství, naplněni radostí, že můžeme denně slavit svatou Oběť oltářní a nabízet všem, kdo nás prosí, svátost smíření.
Přímluvkyně a Prostřednice milosti, ty, která jsi spojena s jediným univerzálním prostředníkem Kristovým, vypros nám od Boha zcela obnovené srdce, které by ze všech sil milovalo Boha a sloužilo lidstvu jako ty. Opakuj Pánu ono své účinné slovo: "už nemají víno" (J 2,3), aby na nás Otec a Syn vylili jako nový výlev Ducha svatého.
Naplněn obdivem a vděčností za tvou stálou přítomnost mezi námi, chtěl bych i já jménem všech kněží zvolat: "Kdo jsem já, že mě navštěvuje Matka mého Pána?" (Lk 1,43) Naše Matko na věky, neunavuj se nás "navštěvovat", utěšovat nás, podporovat nás. Přijď nám na pomoc a vysvoboď nás ze všech nebezpečí, která nás obklopují.
Tímto aktem oběti a zasvěcení vás chceme hlouběji a radikálněji, navždy a zcela, přijmout do naší lidské a kněžské existence. Kéž tvá přítomnost zazelená poušť naší samoty a slunce zazáří v naší temnotě, kéž způsobí, že se po bouři vrátí klid, aby každý člověk viděl spásu Pána, který má jméno a tvář Ježíšovu, odrážející se v našich srdcích, navždy spojených s tvým. Ať se tak stane.
Bibliografie:
