Španělský slovník uvádí, že soucit je "pocit soucitu a lítosti vůči těm, kteří trpí těžkostmi nebo neštěstím". Skutečný soucit s potřebnými se očekává od všech lidí, protože soucit je součástí "lidskosti".
Schopnost projevovat soucit nás činí soucitnými s druhými, rozšiřuje mysl a srdce, činí nás většími. Skutečně "velcí" byli ve všech dobách milosrdní, ti, kdo byli schopni opravdového soucitu.
Skutečný soucit vede nejen k citům, ale i k činům, a může vést k tomu, že člověk pro druhého daruje svůj život, a to v konkrétních detailech a každodenně. Je tomu tak proto, že především soucit je základní charakteristikou Boha a jeho díla.
"Největší utrpení spočívá v tom, že neumíme milovat. Ti, kteří jsou slepí a hluší k potřebám druhých, nemocných a chudých, ti, kteří se dívají jinam a starají se jen o sebe." Svatá Terezie z Kalkaty
Tento obraz se nacházel v klášteře, kam byli posíláni nemocní z epidemií dýmějového moru v pozdním středověku. "Ukřižovaný muž, zdůrazňuje Ratzinger, je zobrazen jako jeden z nich, zmučený největšími bolestmi té doby, s celým tělem posetým bublinami způsobenými morem.
Ratizinger také přiznává, že Ježíšovo utrpení a kříž často nahánějí strach, protože se zdají být popřením života. "Ve skutečnosti je to přesně naopak! Kříž je Božím "ano" člověku, nejvyšším a nejintenzivnějším projevem jeho lásky a zdrojem, z něhož pramení věčný život.
Z Ježíšova probodeného srdce vzešel tento božský život. On jediný je schopen osvobodit svět od zla a zajistit růst svého království spravedlnosti, míru a lásky, o které všichni usilujeme.
Soucítit s nemocnými a potřebnými v těchto těžkých chvílích znamená modlit se za ně a s nimi například modlitbou: "Voda z Kristova boku, omyj mě. Umučení Krista, posiluj mě. Dobrý Ježíši, vyslyš mě. Ve svých ranách mě ukryj. Před zlým nepřítelem mě ochraňuj. V hodině mé smrti mě zavolejte." Fragment modlitby svatého Ignáce z Loyoly
Mnohé pasáže Písma ukazují, jak se Ježíš modlil za nemocné a podřizoval se vůli svého Otce. Udržoval spojení s Otcem a řídil se jeho pokyny a vedením ve všem, co dělal a říkal. (Jan 5:17-18; Jan 8:26).
Nemoc | Biblický odkaz | Petice | Co dělal Ježíš, jak se modlil za nemocné? |
Lepra | Matouš 8:1-4 | Pane, pokud chceš, můžeš mě očistit. | Já ano," řekl. Je čistý! |
Paralýza | Matouš 8:5-13 | (Setník řekl:) Pane, můj služebník je doma ochrnutý a strašně trpí. | Nabídl se, že půjde a uzdraví ho, ale setník řekl, že důvěřuje autoritě Ježíšova slova. Ježíš pak řekl: "Jdi! Vše se stane tak, jak jste věřili." |
Horečka | Matouš 8:14-15 | Ježíš viděl Petrovu tchyni, která byla nemocná. | Jen se jí dotkl. |
Slepota | Jan 9,1-7 | Učedníci se Ježíše zeptali: "Rabbi, kdo zhřešil, když se tento člověk narodil slepý, on nebo jeho rodiče?" | Ježíš jim odpověděl: "Nezhřešil ani on, ani jeho rodiče, ale stalo se to, aby se v jeho životě projevilo Boží dílo." Plivl na zem, udělal ze slin bláto, potřel jím slepci oči a řekl mu, aby se šel umýt do rybníka Siloe. |
Invalidita | Jan 5,1-9 | Ježíš si ho všiml mezi mnoha nemocnými u rybníka Bethesda. | Ježíš se ho zeptal, zda chce být uzdraven, nemocný odpověděl výmluvou, ale Ježíš mu řekl: "Vstaň, zvedni svou podložku a jdi. |
Ochrnutá ruka | Matouš 12:9-14 | Ježíš muže uviděl, když vstoupil do synagogy. | Ježíš mu řekl, aby natáhl ruku. |
Hluchoslepota | Marek 7,31-37 | Jiní ho přivedli k Ježíši a prosili ho, aby na hluchoněmého položil ruku. | Ježíš si vzal nemocného stranou, vložil mu prsty do uší a dotkl se slinou jeho jazyka. Vzhlédl k nebi, povzdechl si a řekl: "Otevři!" |
Průtok krve | Matouš 9:20-22 | Dotkla se lemu Ježíšova roucha a myslela si: "Když se budu moci alespoň dotknout jeho roucha, budu uzdravena. | Ježíš se obrátil, uviděl ji a řekl jí: "Odvahu, dcero! Vaše víra vás uzdravila. |