Gregorius Aero je seminarista z indonéské diecéze Surabaya, který se chce stát knězem.
"Příběh mého povolání začal, když mi bylo osm let. Jednou jsme šli s maminkou navštívit jeskyni Panny Marie, modlili jsme se tam a já jsem cítil, jak mě Panna Maria volá, abych následoval cestu jejího syna Ježíše; možná vám to připadá trochu zvláštní, ale já věřím, že je to Boží volání skrze Pannu Marii, abych se stal knězem.
Po tomto okamžiku jsem matce přímo řekl, že chci být knězem. Myslel jsem si, že to moje matka bude považovat za dětský vtip, ale reakce mé matky byla naprosto nečekaná, řekla mi, že pokud opravdu chci být knězem, měl bych si udržet toto povolání, které mi Bůh poslal, a také udržovat blízký vztah s ním. A s touto odpovědí jsem si uvědomil, že moje matka chtěla, abych se stal knězem.
Začal jsem tedy působit ve farnosti a stal jsem se ministrantem. V patnácti letech jsem vstoupil do nižšího semináře. Život v semináři se pro mě příliš nelišil od života doma, takže jsem se dobře adaptoval.
Seminář je také zkušenost. Tam jsem duchovně i osobnostně rostl. A cítil jsem, že můj vztah s Bohem je bližší a že moje povolání také roste a že se také učím Bohu všechno obětovat.
Biskup mi navrhl, abych šel studovat do mezinárodního semináře v Bidasoa; jsem tam už více než rok, postupně jsem se adaptoval a díky formátorům a mým spolubratrům jsem překonal kulturní a jazykovou bariéru, bratrství mezi seminaristy, pomoc učitelů a formátorů dělají vše pro to, aby mé povolání stále rostlo."
Jsem velmi vděčná, protože při studiu v Pamploně cítím Boží lásku prostřednictvím učitelů, vychovatelů, spolužáků a vás, mých dobrodinců. Cítím, že můj pobyt zde potvrzuje mé povolání ke kněžství. Děkuji Bohu za to, že mě k tomuto povolání povolal, a děkuji také vám za velkou pomoc při této kněžské formaci.
Díky vaší štědrosti mohu vykonávat své povolání. Děkuji vám, že využíváte své prostředky pro formaci kněží. Kéž vám Bůh vždy žehná.
