Gabriel Hernán Méndez (Honduras(1994) je třicetiletý seminarista ze San Pedro Sula v Hondurasu, který patří do diecéze Santa María de las Gracias a sní o tom, že pomůže mladým lidem v Hondurasu opustit násilí gangů. V současné době studuje třetím rokem teologii na Navarrské univerzitě a bydlí v Hondurasu. Mezinárodní seminář Bidasoa.
Ačkoli jeho rodina nebyla věřící, rozhodující byl vliv jeho babičky, která ho naučila modlit se. V dospívání se však od víry vzdálil a přestal chodit na mši, protože neustálé změny bydliště a mladické zájmy ho od církve vzdalovaly. Přesto cítil k víře vnitřní přitažlivost, která nikdy nezmizela.
"Jako teenager jsem se zcela distancoval od církve a všeho, co souviselo s náboženstvím. Bylo to hlavně kvůli pracovním povinnostem mých rodičů, kvůli kterým jsme se museli často stěhovat, což mi znemožňovalo mít stálé místo, kde bych mohl navštěvovat mši svatou. Také vzhledem k mému věku mě zajímaly jiné věci. V hloubi duše mě však vždy přitahovaly věci církve," vypráví Gabriel.
Po letech ho jedna jeptiška pozvala na katechezi, aby přijal svátost biřmování. Gabriel souhlasil, zpočátku ho motivovala přítomnost spolužáka, který se mu líbil, ale časem se začal zapojovat do církevních aktivit. Po přijetí svátosti se ho biskup zeptal, jak bude sloužit chudé církvi, jako je ta v Hondurasu, což byla slova, která s ním hluboce rezonovala.
Jeden seminarista, nyní kněz, ho pozval na setkání k rozlišování povolání pro mladé absolventy středních škol, kteří chtěli objevit své povolání. Na konci roku 2013 byl Gabriel přijat do hlavního kněžského semináře Nuestra Señora de Suyapa v Tegucigalpě, kde v roce 2014 zahájil svou formaci ve věku 19 let, i když bez podpory rodiny.
"Byla to pro mě nová zkušenost, protože jsem odešel bez podpory rodiny, která, protože nepraktikovala víru, nechápala mé rozhodnutí vstoupit do semináře," říká.
Po dokončení filozofie (2017) ho různé okolnosti přiměly přerušit kněžskou přípravu a vrátit se domů. Začal pracovat ve skupině firem věnujících se obchodu, což pro něj představovalo novou výzvu, protože se musel přizpůsobit jinému životnímu stylu a pracovnímu prostředí.
"Zde musím zmínit osobu, kterou mi Bůh postavil do cesty: Magdalenu Méndezovou, majitelku skupiny firem. Důvěřovala mi a dala mi práci, i když jsem neměl žádné zkušenosti," říká Gabriel.
Postupem času se ve společnosti vypracoval a jednoho dne mu bylo nabídnuto místo generálního ředitele a právního zástupce společnosti. Jeho pracovní a finanční situace se vyvíjela velmi dobře; dosáhl mnoha věcí, o kterých se mu ani nesnilo. Přes to všechno se mu však v hlavě stále ozývala myšlenka stát se knězem: "byla ve mně jakási prázdnota," vyznává se tento mladý muž z Hondurasu.
Po celou dobu udržoval komunikaci se svým duchovním vůdcem. Později byl jmenován biskupem nové diecéze v Hondurasu a pozval ho na zkušenou do farnosti ve své diecézi, aby mu pomohl v procesu rozlišování.
"V lednu 2023 jsem dal výpověď a přestěhoval se do svatyně San Matías Apóstol v La Campa v Lempiře (Honduras), kam mě doprovázel otec Rubén Gómez. Když jsem tam byl, naskytla se mi příležitost přijet do Španělska do mezinárodního semináře, a to do semináře v Bidasoa. Biskup mi učinil nabídku, kterou jsem přijal, a v srpnu 2023 jsem přijel do Pamplony, kde jsem pokračoval ve formaci a studiu s cílem přijmout kněžské svěcení."
Po celou tu dobu se Gabriel nepřestal modlit a ptát se Boha, co chce pro svůj život. "Vyrostl jsem mezi maras a gangy. Honduras je země s velkým množstvím násilí, kde se mladí chlapci přidávají k násilnickým gangům. Někteří z těchto mladých lidí mě viděli v blízkosti církve a přišli si se mnou promluvit. Doprovázet tyto mladé lidi mě napadlo: Věřím, že Bůh po mně žádá, abych se stal knězem. Na základě mého životního příkladu snad mohu tyto mladé lidi strhnout k jinému způsobu života a pomoci jim objevit, že mara nebo gang není jediným východiskem," vypráví s dojetím.
Je smutný, když si pomyslí, že někteří jeho spolužáci nedokončili střední školu, protože vstoupili do násilného světa gangů. "Moje město, San Pedro Sula, je poznamenáno gangy a maras a mnoho mladých lidí nevidí jiné východisko, než tam jít, protože tuto skupinu vnímají jako rodinu, kterou doma nenašli. Trpí citovou deprivací a rodinnou prázdnotou," stěžuje si.
Gabriel touží být angažovaným knězem, především v duchovní oblasti, evangelizovat a předávat všem mladým lidem Boží lásku. A za druhé tím, že podporuje vznik rehabilitačních center: "Když se mladý člověk přidá ke gangu, nesmí odejít. Proto je důležité vytvářet tato centra, která by přijímala děti před vstupem do těchto organizací a učila je řemeslům, která by zaměstnávala jejich mysl."
V této misi, Gabriel je vděčný za práci církve, která má centra a řeholní kongregace, jež se věnují práci s mladými lidmi v sociálním ohrožení. Práci však komplikuje skutečnost, že pro mnohé z těchto mladých lidí představují gangy jediné schůdné východisko. Vláda navíc projevuje velký nezájem o řešení tohoto problému.
Dalším problémem v Hondurasu je vliv sekt.V zemi, která byla tradičně katolická, dnes již katolíci netvoří většinu. Mladé lidi přitahují spíše tyto sekty, protože ve čtvrtích je v každé ulici jeden kostel, zatímco katolické kostely jsou vzácné, na jednu čtvrť připadá pouze jeden. Kromě toho, kněz často nemůže přijít ani jednou za měsíc.Lituje, že má na starosti ještě 50 kostelů," říká.
S touto velkou výzvou Gabriel prosí o modlitby všechny dobrodince a přátele projektu. Nadace CARF aby se stal dobrým knězem: první věc, kterou si my kněží musíme ujasnit, je poselství evangelia. a jak ji předávat a hlásat Ježíše Krista, aniž by se nechal ovlivnit ideologiemi, které útočí na společnost. Naopak musí působit jako pastýř a hledat ztracené ovce, kterým často nemá kdo ukázat cestu.
Kněz 21. století navíc musí mít na paměti, že káže Krista, a ne sám sebe. "S rozmachem sociálních médií hrozí, že Kristus bude odsunut na vedlejší kolej a do popředí se dostane kazatel.. Proto je nezbytné, aby se kněz intelektuálně připravil na vydávání svědectví o naší víře, a to nejen modlitbou, ale také výmluvností ve svém vyučování, a to jak slovem, tak i skutkem".
Při této práci je vděčný nadaci CARF za podporu, kterou dostává pro další a lepší vzdělávání. "Dobře vyškolených kněží je zapotřebí, protože v tomto světě s tolika ideologiemi musíme zdůvodnit naši víru, položit základy nové evangelizace a přispět tak k nové obrodě církve."
Gabriel je velmi vděčný všem dárcům Nadace CARF a Asociace pro humanitní studiaModlím se za vás a jsem vám velmi vděčný, protože bez vaší pomoci bych nemohl dokončit teologické vzdělání na Navarrské univerzitě." Gabrielovým cílem je, aby se mohl velmi dobře vzdělávat, aby se mohl vrátit do své diecéze a pomáhat při formaci budoucích kněžských povolání ve své zemi.
Marta Santínnovinář specializující se na náboženství.
