Polsko je zemí, která je stále majákem katolicismu, ale zároveň čelí významným výzvám, které činí roli církve ještě důležitější. Nejzřetelnější z nich je válka mezi Ruskem a Ukrajinou, která zuří podél jeho hranic, a hrozba
možnou invazi na jeho území. Katolická církev v Polsku má mezitím, uprostřed stupňujícího se zbrojení, dvě hlavní fronty, z nichž habla a la Fundación CARF el sacerdote Krzysztof Patejuk.
El papel del sacerdote es fundamental en estos tiempos de crisis. Por un lado, resalta la acogida que han podido realizar de cientos de miles de refugiados ucranianos. «El reto para la Iglesia es el cuidado pastoral y social de estas personas, y hasta ahora las instituciones eclesiales han estado a la altura», afirma. Y por otro lado, destaca el desafío de un país tradicionalmente católico que ve como actualmente está experimentando un proceso bastante rápido de secularización, especialmente entre los jóvenes».
On sám to představuje mládež, která vyrostla v katolickém prostředíJe si tedy dobře vědom duchovních potřeb své generace. V tomto ohledu otec Patejuk vyznává, že předávání víry u něj doma probíhalo velmi přirozeně.
«Desde pequeño asistía con mis padres y mi hermano a la Eucaristía dominical, rezábamos juntos en casa y participábamos en celebraciones litúrgicas propias de cada tiempo. Mis padres siempre me apoyaron en mi servicio como monaguillo y en los retiros de verano. Pero, sobre todo, crearon un ambiente de amor, apoyo y libertad que me permitió buscar por mí mismo mi camino de fe», asegura este sacerdote de Polonia.
Od dětství se chtěl stát novinářem, protože ho bavila literatura a média. Dokonce se začal věnovat žurnalistice, ale Bůh s ním měl jiné plány a po roce studia na univerzitě a hlubokém procesu rozlišování si uvědomil, že jeho pravá cesta leží v semináři.
Don Krzysztof popisuje své povolání stát se knězem slovy, která s velkou jasností odhalují hluboký vnitřní boj, který prožíval: "Bůh ke mně promluvil velmi silným způsobem. Po složení letních zkoušek na univerzitě jsem v srdci cítil jako hořící oheňPovolání vstoupit do semináře a stát se knězem.
Dlouho jsem odolával, protože jsem si plnil své sny a měl jsem přítelkyni. Nakonec ke mně však Bůh promluvil prostřednictvím úryvku z proroka Jeremiáše, který dokonale vystihl můj vnitřní boj během onoho léta: ".... Nebyl jsem muž, byl jsem žena.Svedl jsi mě, Pane, a já jsem se nechal svést; donutil jsi mě a dobyl jsi mě....."V mém srdci byl jako hořící oheň, uzavřený v mých kostech; usilovně jsem se ho snažil zadržet, ale nešlo to. Poddal jsem se jeho vůli a vstoupil do semináře, čehož nelituji. Odevzdal jsem se jeho vůli a vstoupil do semináře, rozhodnutí, kterého nelituji.
Krzysztof Patejuk ke studiu kanonického práva na Navarrská univerzitaVyznává, že z tohoto období v Pamploně má "úžasný intelektuální zážitek".
Říká, že v Pamploně se nejen učil právu, ale že ho jeho učitelé přiměli si ho zamilovat, což mu dnes nesmírně pomáhá v jeho práci soudce církevního soudu polské arcidiecéze Warmia.
"Bylo to období velkého duchovního a pastoračního bohatství díky mým kontaktům se společníky z celého světa a díky mé službě ve farnosti svatého Michaela Archanděla. Tato doba mi umožnila prohloubit víru a lásku k církvi," dodává s přesvědčením.
Dnes je absolvované vzdělání zásadní pro jejich domovskou diecézi. A není to jen akademický rozměr, který vyniká, ale také lidský rozměr. Otec Patejuk tak vysvětluje, že «el amor por el derecho que me transmitieron los profesores me facilita tratar con humanidad y justicia los casos difíciles de nulidad matrimonial. Také jsem se naučil, že tento úkol není pouze administrativní, ale hluboce pastorační."
Don Krzysztof destaca que el aprendizaje del español que estudió en Pamplona le permite ahora acompañar a estudiantes internacionales en su labor como capellán universitario. Su amor por la cultura española –agrega con entusiasmo– «me impulsa a volver cada año para descubrir nuevos lugares de este hermoso país».
Han pasado diez años desde la ordenación de este sacerdote de Polonia, y desde su propia experiencia
pastoral considera que «lo más importante para afrontar los desafíos del sacerdocio es la fidelidad a la celebración de la Eucaristía, la oración personal y vivir cerca de la gente, acompañándola en su camino».
Es más, añade con humidad, le ayuda mucho recordar que «no estoy por encima de las personas, sino que soy, como ellas, discípulo del Señor, su hermano, y también yo puedo contar con ellas en mi propio camino de fe».
Por último, el sacerdote de Polonia, Krzysztof Patejuk, tiene un especial recuerdo y palabras de profundo agradecimiento para los benefactores de la Fundación CARF: «Gracias a vuestro apoyo, pude vivir un tiempo de estudios inolvidable en Pamplona, de encuentro con la Iglesia y de crecimiento espiritual, especialmente a través de la formación ofrecida por el Opus Dei. Sé que esta experiencia ha sido clave para mi sacerdocio, y sin vosotros, yo no sería el mismo sacerdote que soy hoy».
