Ti, kteří die v milosti a přátelství s Bohem, ale nedokonale očištěni, procházejí po smrti očistou, aby dosáhli Božího milosrdenství. svatost nezbytné a vstoupit do nebeské radosti. Církev nazývá toto konečné očištění vyvolených "očistcem".Trest zatracených je zcela odlišný od trestu zatracených, i když je jisté jejich věčné spasení.
Toto učení podporuje také praxe modliteb za mrtvé a případné plnomocné odpustky, o nichž se již zmiňuje Písmo: "Proto [Juda Makabejský] přikázal, aby se tato smírná oběť konala za mrtvé, aby byli osvobozeni od hříchu". 2 M 12, 46
Papež Benedikt XVI. v roce 2011 vysvětlil, že očistec je dočasný status kterou člověk prochází po smrti při odčinění svých hříchů. Očistec není nikdy věčný, církevní učení uvádí, že všechny duše získají přístup do nebe.
"Očistec není živel v útrobách země, není to vnější oheň, ale vnitřní. Je to oheň, který očišťuje duše na cestě k plnému sjednocení s Bohem," řekl papež." Papež Benedikt XVI. při středeční veřejné audienci v roce 2011.
Etymologický původ termínu očistec pochází z latinského "purgatorium", což lze přeložit jako "to, co očišťuje", a toto slovo je zase odvozeno od slovesa "purgare", což znamená očistit nebo očistit. A přestože se slovo očistec v Bibli nevyskytuje doslovně, jeho pojem se v ní objevuje.
Svatá Kateřina mluvila o očistci
Ve stejný den Svatý otec vyzdvihl postavu svaté Kateřiny Janovské (1447-1510), známé svým viděním očistce. Světice neodchází z posmrtného života, aby vyprávěla o očistcových mukách a následně ukázala cestu do očistce. čištění nebo konverze, ale začíná od "vnitřní zkušenost člověka na cestě k věčnosti".
Benedikt XVI. dodal, že duše předstupuje před Boha stále svázaná s touhami a smutkem, které pramení z jejího života. sin a že mu to znemožňuje těšit se z vidění Boha, a že. je to Boží láska k lidstvu, která ho očišťuje. ze zbytků hříchu.
V Kázání na hoře se náš Ježíš ukazuje posluchači, co nás čeká po smrti jako důsledek jeho činů v životě. Začíná blahoslavenstvími. Varuje farizeje, že se nedostanou do nebeského království, a nakonec zmiňuje slova z Matoušova evangelia:
"Buď hned zadobře se svým protivníkem, když s ním jdeš po cestě, aby tě tvůj protivník nevydal soudci a soudce tě nevydal strážci a ty jsi nebyl uvězněn. Ujišťuji vás, že se odtamtud nedostanete, dokud nezaplatíte všechny peníze." Matouš 5, 25-26.
Svatý Pavel mluvil o očistci
V prvním listu Korinťanům svatý Pavel hovoří o osobním soudu těch, kdo věří v Ježíše Krista a jeho učení. Jsou to lidé, kteří dosáhli spasení, ale musí projít ohněm, aby byly vyzkoušeny jejich skutky. Některé skutky budou tak dobré, že se jim dostane okamžité odměny; jiné "utrpí škodu", ale přesto budou "spaseny". Právě to je očistec, očista, kterou někteří budou potřebovat, aby se mohli plně těšit z věčného přátelství s Bohem.:
"Nikdo totiž nemůže položit jiný základ než ten, který už byl položen, totiž Ježíše Krista. A pokud někdo staví na tomto základu ze zlata, stříbra, drahých kamenů, dřeva, sena, slámy, bude dílo každého z nich odhaleno; odhalí je Den, který se má zjevit ohněm. A kvalita díla každého člověka bude odhalena; odhalí ji Den, který bude zjeven ohněm. A kvalita práce každého člověka bude prověřena ohněm. Ten, jehož dílo postavené na základech vydrží, dostane odměnu. Ale ten, jehož dílo shoří, utrpí škodu. On však bude ušetřen, ale jako člověk, který prochází ohněm." 1 Korintským 3, 11-15
"Očistec je Boží milost, která má očistit vady těch, kdo se s ním chtějí ztotožnit." Svatý Josemaría Escrivá, Brázda, 889.
