Emmanuel Enwenwen se narodil v katolické rodině v Nigérii. Ve dvanácti letech vstoupil do nižšího semináře a o několik let později se stal knězem., "poháněn horlivým zápalem sloužit Bohu a lidstvu", vstoupil do vyššího semináře. Po desetileté formaci byl 7. července 2018 vysvěcen na kněze.
-Vyrůstání v katolické rodině a v katolické komunitě mělo na mou víru velký pozitivní vliv. Vyrůstal jsem s katolickými kněžími jako s nositeli naděje, protože hráli v naší komunitě důležitou roli.
Nezištnost těchto kněží, kteří zasvětili svůj život službě potřebným a nemocným, byla pro mě velkou inspirací. Touha přinášet lidem poselství naděje v jejich těžkých chvílích se stala horoucím zápalem, který mě přivedl k oltářům.
-Jejich reakce byla pozitivní. Ujistili mě o své podpoře a slíbili, že nikdy nebudou překážkou v mém postupu a poslání. Této podpory se těším dodnes. Jsem jim za to neskonale vděčný a každý den se za ně modlím.
-Katolická církev v Nigérii zůstala matkou, která se zaměřuje na spásu všech svých dětí. To přineslo mnoho pozitivních výsledků, jak je vidět na příkladu pomoci pro Hromadné.
Tento závazek víry se projevuje také v počtu povolání ke kněžství i k řeholnímu životu. Před několika lety jsme byli příjemci misionářů, kteří k nám přijeli evangelizovat. Dnes se mnoho Nigerijců stalo misionáři v různých částech světa.
-Katolická církev v Nigérii čelí mnoha výzvám, když se snaží naplňovat své duchovní a sociální poslání. Jedním z hlavních problémů je nejistota. Dochází k násilí ze strany povstaleckých skupin, banditů a únosců, kteří napadají duchovní, laiky a dokonce i místa bohoslužeb, narušují pastorační činnost a šíří strach. V některých částech země se církev skutečně stala snadnou cestou k mučednictví.
-Budoucnost katolické církve v Nigérii má hluboký význam nejen pro věřící, ale i pro duši samotného národa. Církev má díky mladému a životaschopnému obyvatelstvu schopnost přetvářet morální krajinu národa. Navíc díky mnoha mladým lidem v seminářích a klášterech existuje velká naděje na kontinuitu v budoucnosti.
-Studium v Římě je to nejlepší, co může katolického kněze potkat. Kromě bohatých studijních možností je zde v Roma historie a víra se sbližují. Velmi si cením multikulturního charakteru Papežské univerzity Svatého Kříže, která mě seznámila s různými kulturami světa. Je to pro mě dlouhé období učení, odnaučování a opětovného učení.
-Dar kněžství je pro mě jedním z největších požehnání, které jsem od Boha dostal. Považuji se za nehodného služebníka, kterému byla svěřena největší výsada sloužit Božímu lidu.
Cítím se poctěn, že mohu každý den slavit svatou eucharistii a být nositelem Kristovy radostné zvěsti, která je poselstvím naděje. Nejenže jsem rád, že jsem knězem, ale jsem naplněn a vděčný za výsadu být knězem.
-Jsem studentem institucionální sociální komunikace. Profesní vzdělání v oblasti komunikace mě vybavuje mnoha nástroji pro mou pastorační práci v dnešním měnícím se světě. Dobrá komunikace výrazně přispívá k úspěchu misijní práce.
Moje vzdělání mi dává kritický pohled, abych dokázal číst realitu kolem sebe a předávat poselství, které přináší naději lidem svěřeným do mé péče. Poznatky zde získané budu předávat dalším mladým mužům, kteří se v Nigérii připravují na kněžství.
Původní rozhovor byl zveřejněn v Omnes
