Franklin Cavalcante je seminarista z arcidiecéze San Sebastian v Riu de Janeiru. Je mu 31 let a již více než rok studuje v mezinárodním semináři Bidasoa a na církevních fakultách Navarrské univerzity díky stipendiu nadace CARF. Vystudoval filozofii na Papežské univerzitě v Riu de Janeiru.
Je jediným synem Joseliny Severino de Lima a Vicente Cavalcante Inacio. Jeho matka byla více věřící než jeho otec a od ní se naučil víře od útlého věku. Seminarista Franklin nám vypráví o svém povolání.
V mládí jsem chtěl být fotbalistou, protože jsem chtěl najít pravou cestu ke štěstí. Bohužel jsem se po přijetí prvního svatého přijímání od církve vzdálil a na mši jsem chodil jen zřídka.
Když mi však bylo 18 let, na jedné z mála mší, kterých jsem se zúčastnil, jsem slyšel, jak ke mně mluví Bůh.. Od té doby jsem začal brát křesťanský život vážně a začal jsem navštěvovat chrismatický kurz. Přijal jsem svátost biřmování a začal jsem pomáhat v pastoraci své farnosti jako katecheta a kazatel v modlitební skupině.
Postupně jsem zjistil, že Ježíš Kristus, plnost mého života, je to, co mě činí skutečně šťastným. Do té doby jsem nikdy neuvažoval o tom, že bych se stal knězem, ale díky pastorační práci ve farnosti jsem si uvědomil, že lidé pastýře potřebují.
Proto jsem vedl hluboký rozhovor se svým farářem a vydal se na cestu povolání. Po dvou letech účasti na setkáních s povoláním jsem rozpoznal, že kněžství je mým povoláním a cestou ke štěstí. Dávat poznat Ježíše Krista a činit z lidí Boží přátele je poslání, které, jak doufám, budu plnit po celý svůj život.
Jsem přesvědčen, že formace, které se mi dostává, mi pomůže stát se knězem 21. století, který podle mého názoru musí být především Kristovým přítelem, který svým životem svědčí o lásce k církvi a k duším.
Upřímně věřím, že mezinárodní seminář Bidasoa je požehnáním pro naši kněžskou formaci. Zde se nám dostává velmi dobré formace, abychom rostli v přátelství s Kristem a následně dozrávali v kněžském povolání. Zažít bohatství univerzální církve s tolika bratry z různých zemí je jako prožít "Letnice".
Mezi mnoha pozitivními aspekty našeho semináře bych vyzdvihl duchovní pomoc. Denně se účastníme mše svaté, máme čas na osobní modlitbu a často přistupujeme ke svátosti pokání. Dostává se nám také velké podpory při studiu, kterou doplňují tři knihovny, jež poskytují dobré studijní prostory, literaturu, filozofické a teologické knihy.
Jsem také vděčný za trpělivost profesorů z Navarrské univerzity, kteří nás podporovali a chápali nás v obtížnosti jazyka (proto mluví pomalu).
V této době, v níž žijeme, v době "změny doby", jak říká papež František, v níž je mnoho mladých lidí vzdáleno od Boha, si myslím, že pro podporu kněžských povolání je důležitá především modlitba křesťanského lidu, aby Pán žně poslal dělníky. Kromě toho je nezbytné, aby kněží vydávali svědectví o kráse kněžského povolání vyváženým a zralým životem.
Sekularizace a pronikání protestantismu do Brazílie dnes ovlivňují katolické náboženství. Z tohoto důvodu má církev dnes více než kdy jindy za úkol hlásat radostnou zvěst o Ježíši Kristu. Je velmi důležité podporovat setkání mladých lidí s Ježíšovou osobou, aby v něm objevili jistou cestu ke štěstí. Tváří v tvář sekularizaci musíme žít víru jako svědkové Zmrtvýchvstalého a tváří v tvář protestantismu musíme prezentovat pravdu víry.
V této souvislosti se domnívám, že nejdůležitějšími apoštolskými potřebami Ria de Janeira jsou: osobní obrácení každého křesťana a z toho plynoucí podpora evangelizace, která představuje veškeré bohatství a pravdu, jež Ježíš Kristus svěřil katolické církvi.
Na závěr bych rád poděkoval Nadace CARF a všem dobrodincům za jejich štědrou pomoc, protože díky nim mohu získat komplexní vzdělání v Bidasoa a na Navarrské univerzitě. Ať vám Bůh žehná a Panna Maria vás ochraňuje. Modlím se za vás.
► Mohlo by vás zajímat: Simon, tanzanský seminarista: od inženýra ke knězi