Jsou to nezištné skutky obětavosti a štědrosti, které děláme pro druhé. Existuje čtrnáct skutků milosrdenství, sedm tělesných a sedm duchovních. Poučovat, radit, utěšovat, utěšovat jsou duchovní skutky milosrdenství, stejně jako odpouštět a trpět s trpělivostí. Mezi tělesnými skutky milosrdenství najdeme almužnu, která je jedním z hlavních svědectví bratrské lásky; je to také Bohu milá praxe spravedlnosti. Katechismus katolické církve, 2447.
Papež František vyhlásil rok 2014 Rokem milosrdenství a my si zde připomeneme, co to je a jaké jsou skutky milosrdenství, které doporučil rozjímat a konat v tomto období, ale na které nelze zapomenout.
Každý křesťan musí mít tyto skutky na paměti jako "způsob, jak probudit své svědomí, často letargické tváří v tvář dramatu chudoby, a ještě hlouběji proniknout do srdce evangelia, kde jsou chudí privilegovanými příjemci Božího milosrdenství".
Církev má moudrost dobré matky, která ví, co její děti potřebují, aby vyrostly zdravé a silné na těle i na duchu. Skrze skutky milosrdenství nás vyzývá, abychom znovu objevili, že tělo i duše našich bližních potřebují péči a že Bůh svěřuje tuto pozornou péči každému z nás..
. "Předmětem milosrdenství je samotný lidský život ve své celistvosti. Náš vlastní život jako "tělo" je hladový a žíznivý, potřebuje oděv, přístřeší a návštěvy, jakož i důstojný pohřeb, který si nikdo nemůže dát sám (...). Náš vlastní život jako "duch" potřebuje být vychováván, napravován, povzbuzován, utěšován (...). Potřebujeme, aby nám druzí radili, odpouštěli, snášeli nás a modlili se za nás". František, 3. meditace při Jubileu kněží, 2.VI.2016.
Konání skutků milosrdenství vytváří milost pro toho, kdo je koná. Lukášovo evangelium líčí Ježíšova slova: "Dávejte, a bude vám dáno." Při skutcích milosrdenství tedy plníme Boží vůli, dáváme něco ze sebe druhým a Pán nám slibuje, že nám dá i to, co potřebujeme.
Na druhou stranu konání skutků milosrdenství je způsob, jak nahradit a obnovit naši duši za hříchy, které nám již byly odpuštěny ve svátosti zpovědi. Konáním dobrých skutků, jako jsou samozřejmě skutky milosrdenství. "Blahoslavení milosrdní, neboť oni dojdou milosrdenství". Mt.5, 7.
Skutky milosrdenství nám navíc pomáhají pokročit na cestě do nebe, protože nás činí podobnými Ježíši, našemu vzoru, který nás naučil, jaký má být náš postoj k druhým. V Matoušově evangeliu najdeme tato Kristova slova: "Neshromažďujte si poklady na zemi, kde je kazí mol a rez a kam se zloději vloupávají a kradou, ale shromažďujte si poklady v nebi, kde je nekazí ani mol, ani rez a kam se zloději nevloupávají a nekradou. Neboť kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce."
Podle tohoto Pánova učení vyměníme časné statky za věčné statky, které mají skutečnou hodnotu.
| 1 | Návštěva nemocných |
| 2 | Krmení hladových |
| 3 | Dejte napít žíznivému. |
| 4 | Poskytování ubytování poutníkům. |
| 5 | Nahý dresink. |
| 6 | Návštěvy vězňů. |
| 7 | Pohřbívání mrtvých. |
"Člověk, který nereaguje na soužení nebo nespravedlnost a nesnaží se je zmírnit, není člověkem podle míry lásky Kristova srdce."
Papež František
"Kdo má dva kabáty, ať je rozdá těm, kdo nemají, a kdo má co jíst, ať to udělá také" (Lk 3,11). Tyto dva skutky milosrdenství se vzájemně doplňují a týkají se pomoci, kterou bychom měli poskytnout v podobě potravin a jiných statků těm, kteří to nejvíce potřebují.
V dnešní době to není častý případ, ale může se stát, že někoho přijmeme ve svém domě ne z pouhé pohostinnosti přátelství nebo rodiny, ale z nějaké skutečné potřeby.
Toto dílo milosrdenství je zaměřeno na zmírnění další základní potřeby: ošacení. Mnohdy nám to usnadňují sbírky oblečení, které se konají ve farnostech a dalších střediscích. Pokud jde o darování oblečení, je dobré myslet na to, že můžeme darovat to, co nám zbylo nebo co už není užitečné, ale také to, co je stále užitečné.
V Jakubově listě jsme povzbuzováni ke štědrosti: "Je-li bratr nebo sestra nahý a bez denní potravy a někdo z vás jim řekne: 'Jděte v pokoji, ohřejte se nebo se nasyťte', ale nedáte jim, co je třeba pro tělo, k čemu je to dobré?" (Jk 3,7). Jakub 2, 15-16.
V době celosvětové pandemie nabývá toto dílo milosrdenství silného významu. Je to skutečná péče, a to jak z hlediska fyzických potřeb, tak i z hlediska toho, aby jim dělala společnost a modlitba za nemocné a starší osoby. Dobrým příkladem z Písma svatého je podobenství o milosrdném Samaritánovi z Lukášova evangelia.
Spočívá v tom, že vězně navštěvujeme a poskytujeme jim nejen materiální, ale i duchovní pomoc, která jim pomáhá zlepšit se jako lidé, napravit se a naučit se vykonávat práci, která jim může být užitečná, až skončí doba, kterou jim vyměřil soudní systém. Dnes jsou to kněží a zasvěcené ženy, kdo plní tento velmi složitý solidární úkol. Musíme se za kněze modlit, doprovázet je a podporovat je v této sociálně solidární práci.
Obětování mše za zemřelé a důstojný pohřeb zemřelých se zdá být zbytečným příkazem, ale není tomu tak. V době války to může být velmi náročný příkaz. Proč je důležité zajistit lidskému tělu důstojný pohřeb? Protože lidské tělo bylo příbytkem Ducha svatého. Jsme "chrámy Ducha svatého". 1 Kor 6, 19.
| 1 | Výuka nepoučených. |
| 2 | Dávejte dobré rady těm, kteří je potřebují. |
| 3 | Napravte provinilce. |
| 4 | Odpusťte těm, kdo nás uráží. |
| 5 | Utěšovat smutné. |
| 6 | Trpělivě snášet nedostatky druhých. |
| 7 | Modlete se k Bohu za živé i mrtvé. |
"Křesťan se nemůže zabývat pouze osobními problémy, protože musí žít s ohledem na univerzální církev a myslet na spásu všech duší."
Papež František
"Ti, kdo učí zástupy spravedlnosti, budou zářit jako hvězdy na věky věků." (Dan 12, 3b).
To se týká výuky jakéhokoli předmětu: také náboženských předmětů. Toto vyučování může probíhat písemně nebo ústně, jakýmkoli způsobem komunikace nebo přímo. Poskytování pomoci a podpory školení Kněžství je také dílem duchovního milosrdenství.
Jedním z darů Ducha svatého je dar rady. Proto ten, kdo chce dávat dobré rady, musí být především v souladu s Bohem, neboť nejde o to, aby sděloval své osobní názory, ale aby dával dobré rady těm, kdo je potřebují.
Bratrské napomínání vysvětluje sám Ježíš v Matoušově evangeliu: "Zhřeší-li tvůj bratr, jdi a promluv s ním o samotě a vytkni mu to. Pokud tě poslechne, získal jsi svého bratra." (Mt 18, 15-17).
Chceme-li napravovat bližního, musíme tak činit s mírností a pokorou. Často to bude těžké, ale můžeme si uvědomit, co říká apoštol Jakub v závěru svého listu: "Kdo odvrátí hříšníka od jeho zlé cesty, zachrání jeho duši před smrtí a dosáhne odpuštění mnoha hříchů" (Jak 5,20).
Když se modlíme modlitbu Páně, říkáme: "Odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům." A Ježíš Kristus nám říká: "Jestliže vy odpustíte lidem jejich viny, i nebeský Otec vám odpustí. Jestliže však neodpustíte lidem jejich viny, ani Otec vám neodpustí." (Mt 6, 14-15).
Odpuštění je překonání pomsty a zášti. Znamená to chovat se laskavě k tomu, kdo nás urazil. Největším odpuštěním je odpuštění Krista na kříži, který nás učí, že musíme odpouštět všechno a vždy: "Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí." (Lk 23,34).
Útěcha pro smutné, pro ty, kteří trpí nějakými osobními potížemi nebo se ocitli ve chvíli, kdy se musí vyrovnat se svou situací. překonání zármutku je dalším dílem duchovního milosrdenství. Často je doplněna dobrou radou, která pomáhá překonat situace bolesti nebo smutku. Doprovázet bližního v každé době, ale zejména v nejtěžších chvílích, znamená uvádět do praxe příklad Ježíše z evangelia, který měl soucit s bolestí druhých, kdykoli ji viděl.
Trpělivost tváří v tvář chybám druhých je ctností a dílem milosrdenství. Když nesení těchto nedostatků způsobí více škody než užitku, je třeba s velkou láskou a mírností varovat.
Svatý Pavel doporučuje modlit se za všechny bez rozdílu, také za vládce a lidi na odpovědných místech. Modlitba za kněžská a řeholní povolání a papežovy záměry. Důležité je také modlit se za zemřelé, kteří se nacházejí v. Očistecse za ně modlete a žádejte plnomocné odpustky aby jejich duše byly osvobozeny od hříchu.
Ačkoli je jistě vhodné oživovat projekty, kde máme možnost přiložit ruku k dílu, obvyklý terén milosrdenství je každodenní práce řízená vášní pomáhat: co ještě mohu udělat? koho ještě mohu zapojit? To vše je milosrdenství v akci, bez časového rozvrhu, bez kalkulací: "dynamické milosrdenství, ne jako přeformulované a definované podstatné jméno, ani jako přídavné jméno, které trochu zdobí život, ale jako sloveso - milosrdenství a být milosrdný". František, 1. meditace při Jubileu kněží, 2.VI.2016.
Bibliografie:
