Byl to papež svatý Řehoř Veliký (590-604), kdo spolu s Janem Kassiánem nebo Kassiánem stanovil sedm smrtelných hříchů, které později pojmenoval Katechismus katolické církve.
Pocházejí ze smyslnosti, což je sklon lidské přirozenosti ke hříchu, který pramení z prvotního hříchu.
Termín "hlavní" se pro ně používá proto, že tyto hříchy dávají vzniknout mnoha dalším. Vytvářejí další hříchy a neřesti.
Bůh nám dává všechny milosti a ještě více, než potřebujeme k překonání pokušení.
Svatý Tomáš (I-II,84,4) uvádí sedm smrtelných hříchů:
Spočívá v nepřiměřeném sebevědomí nebo sebelásce, která usiluje o pozornost a pocty a staví se do protikladu k Bohu. Katechismus katolické církve 1866
Nepřiměřený sklon nebo touha po požitcích nebo majetku. Tento hlavní hřích je zakázán devátým a desátým přikázáním. (Katechismus katolické církve 2514, 2534)
Porucha touhy po sexuálním potěšení. Hřích proti šestému přikázání. Je to přestupek proti ctnosti cudnosti.
Je to exploze sebelásky. Cítíme se ublížení, marginalizovaní, bezmocní a uchylujeme se k násilí, abychom bránili svá domnělá práva. Pocit hněvu vyvolaný skutečnou nebo domnělou újmou.
Neřest, ke které jsme shovívavější. Přestože si více než kdy jindy uvědomujeme, jakou spoušť v našem těle působí nadměrná konzumace jídla i alkoholu.
Odpor nebo smutek z něčího štěstí spolu s nepřiměřenou touhou vlastnit ho. Je to jeden ze sedmi smrtelných hříchů. Je v rozporu s desátým přikázáním. (Katechismus katolické církve 2539)
Vinný nedostatek tělesného nebo duchovního úsilí; akedie, zahálka. Je to jeden ze smrtelných hříchů. (Katechismus katolické církve 1866, 2094, 2733)
Mějte na paměti smrtelné hříchy a protikladné ctnosti.
Sedm protikladných ctností uvedených v katechismu jsou prvky, které nám pomohou vypořádat se s pokušením spáchat jeden ze sedmi smrtelných hříchů.
Kromě těchto ctností, které jsou v rozporu se smrtelnými hříchy. Každý křesťan má také tři teologické ctnosti, jako je víra, naděje a láska.. Vedle nich můžeme zmínit také rozvážnost, statečnost, spravedlnost a střídmost; návyky, které usměrňují rozum a vůli k jednání podle úsudku rozumu osvíceného dary Ducha svatého.
Všechno, co máme, je dar od Boha. Pokorný člověk neusiluje o osobní velikost, kterou svět obdivuje, protože zjistil, že být Božím dítětem je mnohem vyšší hodnota. Jde po jiných pokladech. Před Bohem vidí sebe i své bližní. Může si tak svobodně vážit a věnovat se lásce a službě.
Chudým a potřebným ochotně dávejte ze svého. Svatý Pavel to nazývá modlářstvím a prohlašuje, že chamtivci nevejdou do nebeského království. Chamtivost nás činí tvrdými k chudým, lhostejnými k nebeským statkům a někdy nás dokonce podněcuje k tomu, abychom se zmocnili cizího majetku.
Za starých časů tomu církev říkala. desátekDnes tomu říkáme prostě velkorysost. Když se naučíme dělit se o to, co máme, s druhými, i když to děláme s lidmi, které neznáme a nikdy nepoznáme, cítíme se blíž Bohu i sami sobě. Protože pomoc potřebným vám může vrátit mnohem víc, než dáváte.
Je to ctnost, která řídí a mírní touhu po sexuálním potěšení podle zásad víry a rozumu.
Prostřednictvím cudnosti člověk získává vládu nad svou sexualitou a je schopen ji začlenit do zdravé osobnosti, v níž vládne Boží láska.
"Hledáte-li příklad trpělivosti, najdete nejlepší z nich v kříži. Jsou dvě věci, které nám dávají míru trpělivosti: trpělivě snášet velké zlo, nebo snášet zlo, kterému by se dalo vyhnout, aniž bychom se mu vyhýbali. Kristus na kříži snášel velké zlo a trpělivě je snášel, neboť při svém umučení "nevyslovil žádnou hrozbu; jako beránek vedený na porážku mlčel a neotevřel ústa". (Skutky 8,32). Svatý Tomáš Akvinský. Výklad Vyznání víry.
Střídmost v jídle a pití. Je to jedna z protikladných ctností, která překonává hlavní hřích obžerství.
Vede k tomu, že se vyhýbáme všem druhům nadbytku, zneužívání jídla, alkoholu, tabáku a léků.
Třetí a hlavní z teologických ctností. Láska je Boží láska přebývající v srdci.
Jedním ze způsobů, jak jednat charitativně, je pamatovat na skutky milosrdenství, což jsou dobročinné skutky, kterými pomáháme bližnímu v jeho tělesných a duchovních potřebách.
Připravenost mysli konat dobro. Pomáhá nám proti přílišné touze po odpočinku, která zanedbává naše povinnosti. Pomáhá nám prosadit se s úsilím.
V Bibli se smrtelné hříchy jako takové nevyskytují. Existuje však řada odkazů na ně.
Hřích nás odděluje od Boha a brání tomu, aby se v nás naplnily jeho záměry. Všichni se potýkáme s bolestmi. Ať už je to jeden ze sedmi smrtelných hříchů nebo jakýkoli jiný, způsobuje, že musíme bojovat se svou hříšnou přirozeností. Bůh nám však dal nástroje, jak nad ní zvítězit. Můžeme se k Bohu přiblížit v modlitbě, pokoře a pokání. Musíme si dobře zpytovat svědomí a přistoupit k přijetí svátostí. Bůh nikdy neodmítá srdce, které uznává, že selhalo. Navštěvovat hromadné a znovu se s ním setkat.
Protože když pokorně stojíme před Bohem, přijímá nás, odpouští nám a obnovuje nás. Naplňuje nás svým Duchem svatým a pomáhá nám žít ve svatosti tím, že nám projevuje svou lásku.
Ve spolupráci s:
Opurdei.org
Katolicismus katolické církve
Bible.net