Polsko je zemí, která je stále majákem katolicismu, ale zároveň čelí významným výzvám, které činí roli církve ještě důležitější. Nejzřetelnější z nich je válka mezi Ruskem a Ukrajinou, která zuří podél jeho hranic, a hrozba
možnou invazi na jeho území. Katolická církev v Polsku má mezitím, uprostřed stupňujícího se zbrojení, dvě hlavní fronty, z nichž Kněz Krzysztof Patejuk hovoří s nadací CARF..
Úloha kněze je v těchto krizových časech zásadní. Na jedné straně vyzdvihuje přijetí, které dokázali poskytnout statisícům ukrajinských uprchlíků. "Výzvou pro církev je pastorační a sociální péče o tyto lidi a církevní instituce se s tímto úkolem zatím vyrovnaly," říká. A na druhé straně zdůrazňuje výzvu tradičně katolické země, která v současné době zažívá poměrně rychlý proces sekularizace, zejména mezi mladými lidmi".
On sám to představuje mládež, která vyrostla v katolickém prostředíJe si tedy dobře vědom duchovních potřeb své generace. V tomto ohledu otec Patejuk vyznává, že předávání víry u něj doma probíhalo velmi přirozeně.
"Od dětství jsem se s rodiči a bratrem účastnil nedělní eucharistie, doma jsme se společně modlili a účastnili se tehdejších liturgických slavností. Rodiče mě vždy podporovali ve službě ministranta a na letních rekolekcích. Především však vytvořili atmosféru lásky, podpory a svobody, která mi umožnila najít vlastní cestu víry," říká polský kněz.
Od dětství se chtěl stát novinářem, protože ho bavila literatura a média. Dokonce se začal věnovat žurnalistice, ale Bůh s ním měl jiné plány a po roce studia na univerzitě a hlubokém procesu rozlišování si uvědomil, že jeho pravá cesta leží v semináři.
Don Krzysztof popisuje své povolání stát se knězem slovy, která s velkou jasností odhalují hluboký vnitřní boj, který prožíval: "Bůh ke mně promluvil velmi silným způsobem. Po složení letních zkoušek na univerzitě jsem v srdci cítil jako hořící oheňPovolání vstoupit do semináře a stát se knězem.
Dlouho jsem odolával, protože jsem si plnil své sny a měl jsem přítelkyni. Nakonec ke mně však Bůh promluvil prostřednictvím úryvku z proroka Jeremiáše, který dokonale vystihl můj vnitřní boj během onoho léta: ".... Nebyl jsem muž, byl jsem žena.Svedl jsi mě, Pane, a já jsem se nechal svést; donutil jsi mě a dobyl jsi mě....."V mém srdci byl jako hořící oheň, uzavřený v mých kostech; usilovně jsem se ho snažil zadržet, ale nešlo to. Poddal jsem se jeho vůli a vstoupil do semináře, čehož nelituji. Odevzdal jsem se jeho vůli a vstoupil do semináře, rozhodnutí, kterého nelituji.
Krzysztof Patejuk ke studiu kanonického práva na Navarrská univerzitaVyznává, že z tohoto období v Pamploně má "úžasný intelektuální zážitek".
Říká, že v Pamploně se nejen učil právu, ale že ho jeho učitelé přiměli si ho zamilovat, což mu dnes nesmírně pomáhá v jeho práci soudce církevního soudu polské arcidiecéze Warmia.
"Bylo to období velkého duchovního a pastoračního bohatství díky mým kontaktům se společníky z celého světa a díky mé službě ve farnosti svatého Michaela Archanděla. Tato doba mi umožnila prohloubit víru a lásku k církvi," dodává s přesvědčením.
Dnes je absolvované vzdělání zásadní pro jejich domovskou diecézi. A není to jen akademický rozměr, který vyniká, ale také lidský rozměr. Otec Patejuk tak vysvětluje, že "Láska k právu, kterou mi profesoři předali, mi usnadňuje lidsky a spravedlivě řešit obtížné případy anulování manželství. Také jsem se naučil, že tento úkol není pouze administrativní, ale hluboce pastorační."
Don Krzysztof zdůrazňuje, že španělština, kterou se naučil v Pamploně, mu nyní umožňuje doprovázet zahraniční studenty při jeho práci univerzitního kaplana. S nadšením dodává, že jeho láska ke španělské kultuře "mě vede k tomu, abych se každý rok vracel a objevoval nová místa této krásné země".
Od vysvěcení tohoto polského kněze uplynulo deset let a z jeho vlastních zkušeností vyplývá.
Nejdůležitější pro zvládání výzev kněžství je věrnost slavení eucharistie, osobní modlitba a život v blízkosti lidí, který je doprovází na jejich cestě.
Navíc dodává s pokorou, že mu velmi pomáhá uvědomit si, že "nejsem nad lidmi, ale jsem stejně jako oni učedník Páně, jejich bratr, a že i já se na ně mohu spolehnout na své cestě víry".
Na závěr polský kněz Krzysztof Patejuk vzpomíná na dobrodince Nadace CARF a vyjadřuje jim hlubokou vděčnost: ".Díky vaší podpoře jsem mohl strávit nezapomenutelné chvíle při studiu v Pamploně.Cílem projektu je poskytnout účastníkům příležitost k setkání s církví a k duchovnímu růstu, zejména prostřednictvím formace, kterou jim nabídne Opus Dei. Vím, že tato zkušenost byla pro mé kněžství klíčová a bez vás bych nebyl takovým knězem, jakým jsem dnes.
