V Svátek všech svatých se radujeme a léčíme ty, kteří zemřeli v Boží milosti a jsou již v nebi.
V den Všech duší se modlíme za ty, kteří jsou ještě v očistci, aby se co nejdříve očistili a mohli se těšit nebeské slávě.
Obě slavnosti nás vybízejí k přemýšlení o tajemství smrti, které chtěl sám Ježíš přijmout, abychom ji mohli překonat.
Měla by nás také přimět k zamyšlení nad konečným osudem našeho života: dosáhnout nejvyššího štěstí, pro které jsi nás stvořil (nebe).Skutečný neúspěch pekla nebo "odplata" za očistec po řádném očištění. Není zde místo pro čarodějnice nebo konzumní oslavy, jako je Halloween importovaný ze Spojených států. Oslavujeme život, ne smrt.
Jádrem této slavnosti je víra ve společenství svatých, kterou vyznáváme na konci Vyznání víry.
"Protože všichni věřící tvoří jedno tělo, dobro jednoho se přenáší na ostatní..... Proto je třeba věřit, že v církvi existuje společenství dober.. Nejdůležitějším členem je však Kristus, protože on je hlavou.....
Takto je Kristovo dobro předáváno všem údům a toto předávání se uskutečňuje prostřednictvím svátostí církve" (sv. Tomáš, symb. 10) (Katechismus, 947).
Nikdy nejsme sami, Ježíš Kristus a všichni naši bratři a sestry ve víře nás doprovázejí a podporují.
V rané jeruzalémské komunitě učedníci vytrvali v učení apoštolů, společenstvíLámání chleba a modlitby (Sk 2, 42).
Společenství ve víře: Víra věřících je vírou církve přijatou od apoštolů, pokladem života, který se obohacuje, když je sdílen (Katechismus, 949).
Množství těch, kdo uvěřili, bylo jednoho srdce a jedné duše a nikdo nepovažoval to, co měl, za své, ale dělili se o všechno (Sk 4,32).
Společenství láskyVe "společenství svatých" : Ve "společenství svatých". nikdo z nás nežije sám pro sebe, stejně jako nikdo z nás neumírá sám pro sebe. (Řím 14,7).
Trpí-li jeden člen, trpí s ním všichni ostatní. Je-li jeden člen poctěn, všichni ostatní se podílejí na jeho radosti. Vy pak jste tělo Kristovo a jeho údy každý zvlášť (1Ko 12,26-27).
I ten nejmenší skutek, který uděláme z lásky, prospívá všem, v této solidaritě mezi všemi lidmi, živými i mrtvými, která je založena na společenství svatých.
"Mezi námi, kteří věříme v Krista a byli jsme do něj včleněni křtem, existuje společenství života. Vzorem tohoto ohně lásky je vztah mezi Ježíšem a Otcem.
A "společenství svatých" je jedna velká rodina. Všichni jsme rodina, rodina, kde se všichni snažíme pomáhat a podporovat jeden druhého. Katecheze papeže Františka.
Spoléhejme také na přímluvu svatých. "Protože ti, kdo jsou v nebi, jsou těsněji spojeni s Kristem, upevňují pevněji celou církev ve svatosti ... nepřestávají se za nás přimlouvat u Otce.
Skrze jediného prostředníka mezi Bohem a člověkem, Ježíše Krista, předkládají zásluhy, které získali na zemi... Jejich bratrská péče je proto velkou pomocí naší slabosti" (II. vatikánský koncil, Lumen gentium 49).
Někteří světci si byli v době blízké své smrti vědomi velkého dobra, které mohli z nebe dále konat: "Neplačte, po své smrti vám budu užitečnější a budu vám pomáhat účinněji než za svého života" (svatý Dominik Guzmánský umírající svým bratřím, srov. Jordán Saský, lib 43).
"Své nebe strávím konáním dobra na zemi" (sv. Terezie od Dítěte Ježíše, verba) (srov. Katechismus 956).
Zvláště vzývejme Marii, Matku Páně a zrcadlo veškeré svatosti. Kéž nás ona, všechna svatá, učiní věrnými učedníky svého syna Ježíše Krista a kéž vezme zemřelé v očistci co nejdříve do nebe. Amen.
Kde je místo pro oslavu smrti a ne života, pro čarodějnice? V našem životě jistě Halloween, nebo jak ho nazvat v každé zeměpisné šířce, nemá příliš smysl. Jsme ze svatých a z modliteb za naše mrtvé.
Francisco Varo Pineda
ředitel výzkumu na Navarrské univerzitě.
Teologická fakulta. Profesor Písma svatého.
