Přátelství dvou světců: svatý Jan Pavel II. a otec Pio

Otec Pio, štědrý dárce Božího milosrdenství

italský kapucín, (1887-1968), kanonizovaný v roce 2002 svatým Janem Pavlem II. pod názvem Svatý Pio z PietrelcinyTento svatý kněz dostal mimořádný duchovní dar sloužit Božímu lidu. Tento dar poznamenal jeho život a naplnil ho utrpením, a to nejen fyzickou bolestí způsobenou stigmaty, ale také morálním a duchovním utrpením způsobeným těmi, kteří ho považovali za blázna nebo podvodníka.

Skutečnost je taková, že tento světec pomohl tisícům lidí vrátit se k víře, obrátit se a přiblížit se Bohu. Otec Pio prováděl úžasná uzdravení. A předpovědi, které je obtížné ověřit, jako například tu, kterou dal samotnému Karolu Wojtylovi a předpověděl mu jeho budoucí papežství. Francouz Emanuele Brunatto si přisuzoval stejný dar proroctví, který mu umožnil čas od času zjistit, co se stane. Je to Ježíš," vysvětloval otec Pio, "který mi někdy dává číst svůj osobní zápisník...".

padre pio sjpii 3

Privilegium kajícníka

Při kanonizační mši 16. června 2002 na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu svatý Jan Pavel II. prohlásil, že "otec Pio byl velkorysým dárcem Božího milosrdenství, který se všem dával k dispozici svou pohostinností, duchovním vedením a zejména udělováním svátosti pokání. I já jsem měl v mládí tu čest využívat jeho dostupnosti pro kajícníky. Služba zpovědnice, která je jedním z charakteristických rysů jeho apoštolátu, přitahovala do kláštera San Giovanni Rotondo nesčetné zástupy věřících".

Jak se setkali svatý Jan Pavel II. a otec Pio?

Vztah mezi Otcem Piem a svatým Janem Pavlem II. je dán nejen tím, že beatifikační a kanonizační obřady kapucínského mnicha se konaly za pontifikátu polského papeže, ale také tím, že v roce 1948 se Karol Wojtyla setkal s Otcem Piem v San Giovanni Rotondo.

První setkání dvou svatých

V dubnu 1948 se Karol Wojtyla, čerstvě vysvěcený kněz, rozhodl setkat s otcem Piem. "Jel jsem do San Giovanni Rotondo, abych se setkal s otcem Piem, zúčastnil se jeho mše a pokud možno se s ním vyzpovídal. Toto první setkání bylo pro budoucího papeže velmi důležité. To se po letech odrazilo v dopise, který poslal svým vlastnoručním písmem, napsaným v polštině, otci gvardiánovi kláštera San Giovanni Rotondo: "Osobně jsem s ním hovořil a prohodil několik slov, bylo to mé první setkání s ním a považuji ho za nejdůležitější. Zatímco otec Pio slavil eucharistii, mladý Wojtyla si zvláště všímal mnichových rukou, na nichž byla vidět stigmata pokrytá černým strupem: "Na oltáři v San Giovanni Rotondo se naplňovala oběť samotného Krista a během zpovědi otec Pio nabízel jasné a prosté rozlišování a oslovoval kajícníka s velkou láskou".

padre pio sjpii 5

Bolestivé rány otce Pia

Mladý kněz se zajímal také o zranění otce Pia: "Jediná otázka, kterou jsem mu položil, byla, které zranění ho bolí nejvíce. Byl jsem přesvědčen, že je to ta na srdci, ale otec Pio mě překvapil, když mi řekl: "Ne, nejvíc mě bolí ta na zádech, na pravém boku. Tato šestá rána na rameni, podobná té, kterou utrpěl Ježíš při nesení kříže, nebo té, kterou utrpěla patibulum na cestě na Kalvárii. Byl to bolák, "který bolel nejvíc", protože hnisal a "lékaři ho nikdy neléčili".

Dopisy spojující svatého Jana Pavla II. a otce Pia pocházejí z období koncilu.

V dopise ze 17. listopadu 1962 stálo: "Ctihodný otče, prosím vás o modlitbu za čtyřicetiletou matku čtyř dcer, která žije v Krakově v Polsku. Za poslední války byla pět let v koncentračních táborech v Německu a nyní je kvůli rakovině ve vážném ohrožení zdraví, dokonce i života. Modlete se, aby Bůh na přímluvu Panny Marie prokázal milosrdenství jí i její rodině. In Christo obligatissimus, Carolus Wojtyla".

V té době byl monsignor Wojtyla v Římě a dostal zprávu o vážné nemoci Wandy Poltawské. Byl přesvědčen, že modlitba otce Pia má před Bohem zvláštní moc, a rozhodl se mu napsat a požádat ho o pomoc a modlitby za tuto ženu, matku čtyř dcer. Tento dopis přišel otci Piovi prostřednictvím Angela Battistiho, úředníka vatikánského státního sekretariátu a správce Domu úlevy trpícím. Sám říká, že po přečtení obsahu otec Pio pronesl slavnou větu: "Tomuhle nemohu říct ne", a dodal: "Angelo, uschovej si tento dopis, protože jednou bude důležitý."

padre pio sjpii 4

Díky za uzdravení

O několik dní později žena podstoupila nové diagnostické vyšetření, které ukázalo, že rakovinný nádor zcela zmizel. O jedenáct dní později jí Jan Pavel II. znovu napsal dopis, tentokrát jako poděkování. V dopise stálo: "Ctihodný otče, žena, která žije v Krakově v Polsku, matka čtyř dívek, se náhle uzdravila 21. listopadu před chirurgickým zákrokem. Děkujeme Bohu a také vám, ctihodný otče. Jménem paní, jejího manžela a celé rodiny upřímně děkuji. V Kristu, Karol Wojtyla, krakovský kapitulní biskup". Při té příležitosti mnich řekl: "Chvála Pánu!

"Podívejte se na slávu, které otec Pio dosáhl, na stoupence, které kolem sebe shromáždil z celého světa. Ale proč? Protože byl filozof, protože byl moudrý, protože měl prostředky? Nic takového: protože pokorně sloužil mši svatou, zpovídal od rána do večera a byl, těžko říct, zástupcem zapečetěným ranami našeho Pána. Muž modlitby a utrpení.

Papež svatý Pavel VI., únor 1971.
padre pio sjpii 2
Karol Wojtyla se modlí u hrobu Otce Pia v San Giovanni Rotondo.

Návštěvy svatého Jana Pavla II. u hrobu otce Pia

Wojtyla se do San Giovanni Rotondo vrátil ještě dvakrát. Poprvé jako krakovský kardinál v roce 1974 a podruhé, když se stal papežem, v roce 1987. Při těchto dvou cestách navštívil ostatky otce Pia a modlil se vkleče u hrobu tohoto kapucínského mnicha. Na podzim roku 1974 byl tehdejší kardinál Karol Wojtyla opět v Římě, a protože se "blížilo datum výročí jeho kněžského svěcení (1. listopadu 1946), rozhodl se připomenout si toto výročí v San Giovanni Rotondo a oslavit Hromadné u hrobu otce Pia. Kvůli řadě nepříznivých okolností (1. listopadu bylo obzvlášť deštivé počasí) se skupina složená z Wojtyly, Deskura a šesti dalších polských kněží na nějakou dobu zdržela a dorazila až večer kolem 21:00. Karol Wojtyla bohužel nemohl splnit své přání sloužit mši u hrobu Otce Pia v den svého kněžského svěcení. Karol Wojtyla bohužel nemohl splnit své přání sloužit mši u hrobu Otce Pia v den svého kněžského svěcení. Tak to udělal druhý den. Stefano Campanella, ředitel Padre Pio TV.

padre pio sjpii 6

Láska ke kajícníkům

Otec Pio "měl prosté a jasné rozlišování a ke kajícníkovi se choval s velkou láskou", napsal tehdy Jan Pavel II. do návštěvní knihy kláštera v San Giovanni Rotondo.

V květnu 1987 navštívil svatý Jan Pavel II., nyní papež, hrob otce Pia u příležitosti prvního stého výročí jeho narození. Před více než 50 000 lidmi Jeho Svatost prohlásila: "Moje radost z tohoto setkání je veliká, a to hned z několika důvodů. Jak víte, tato místa jsou spojena s osobními vzpomínkami, to znamená s mými návštěvami otce Pia za jeho pozemského života nebo duchovně po jeho smrti u jeho hrobu."

padre pio sjpii 7

Svatý Pio z Pietrelciny

2. května 1999 Jan Pavel II. stigmatizovaného řeholníka blahořečil a 16. června 2002 ho prohlásil za svatého. Dne 16. června 2002 ho Svatý Jan Pavel II. kanonizoval jako svatého Pia z Pietrelciny. V homilii při svém svatořečení Jan Pavel přednesl modlitbu, kterou složil pro otce Pia: 

"Pokorný a milovaný otec Pio: Naučte i nás, prosíme vás, pokora srdce, abyste byli počítáni mezi maličké evangelia, kterým Otec slíbil zjevit tajemství svého království. Pomoz nám modlit se, aniž bychom se unavili, s jistotou, že Bůh ví, co potřebujeme, dříve než o to požádáme. Oslovte nás pohledem víry dokázali v chudých a trpících snadno rozpoznat Ježíšovu tvář. Podporuj nás v hodině boje a zkoušky, a pokud padneme, dej nám zakusit radost ze svátosti odpuštění. Předávejte nám svou něžnou úctu k Marii, Ježíšově Matce a naší Matce. Doprovoďte nás na naší pozemské pouti do šťastné vlasti, kde také doufáme, že se dostaneme do věčně hledět na slávu Otce, Syna a Ducha svatého. Amen.

Bibliografie

- La Brújula Cotidiana přináší rozhovor s ředitelem Padre Pio TV Stefanem Campanellou.
- Sanpadrepio.es.
- Rozhovor s polským arcibiskupem Andresem Marií Deskurem, 2004.
- Homilie Jana Pavla II., mše svatá, 2002.

Co je to pouť a která místa navštívit

Původ poutí?

Poutě sahají až do prvních staletí křesťanství. Jedny z prvních doložených záznamů o křesťanských poutích pocházejí ze 4. století, kdy byla určena posvátná místa v Svatá země spojené s životem Ježíše Krista. To vedlo k tomu, že se stále více poutníků vydávalo do míst, jako je Jeruzalém, Betlém a Nazaret.

Jednou z nejvýznamnějších událostí v dějinách poutnictví však bylo objevení relikvií svatých Petra a Pavla v roce 1848. Roma v 1. století. Od té doby se Věčné město stalo oblíbeným cílem poutníků všech věkových kategorií a národů.

Kdy začaly křesťanské poutě?

V průběhu staletí začaly v Evropě vznikat významné poutní cesty, jako například Camino de Santiago ve Španělsku. Tyto cesty spojovaly posvátná místa mezi sebou a putovali po nich poutníci z celého světa.

poutě 2
Papež František vybídl k návštěvě mariánských svatyní v Guadalupe, Lurdech a Fatimě: "oáz útěchy a milosrdenství". Generální audience ve středu 23. srpna 2023 v aule Pavla VI.

8 katolických poutních míst

Následují hlavní poutní místa katolické církve. Svatá místa od starověku a některé svatyně a baziliky zasvěcené Panně Marii, které přitahují množství poutníků.

Nadace CARF každoročně pořádá poutě ve spolupráci s cestovními kancelářemi a specialisty na náboženskou turistiku, na nichž se významně podílejí dobrodinci a přátelé, kteří sdílejí tyto jedinečné a nezapomenutelné zážitky. Jiný způsob, jak se přiblížit Pánu.

Pouť do Svaté země

poutě 3

Na adrese Svatá země Ježíš se narodil, žil a zemřel. Jeho cesty jsou stránkami "pátého evangelia". Bylo také dějištěm událostí Starého a Nového zákona. Byla zemí bitev, například křížových výprav; předmětem politických a náboženských sporů.

Mezi místa, která můžete navštívit, patří Jeruzalém v Izraeli, město, kde Kristus prožil část svého veřejného života a kam v triumfálním vítězství vstoupil na Květnou neděli. Navštívit můžete také Boží hrob, Zeď nářků, kostel Rozmnožení chlebů a ryb, kostel Odsouzení a uložení kříže, kostel Navštívení Panny Marie, baziliku Narození Páně a mnoho dalšího.

Pouť do Říma a Vatikánu

Ve Věčném městě Římě se nachází Vatikán, srdce katolické církve. Nachází se zde bazilika svatého Petra a Vatikánská muzea, v nichž jsou uložena mistrovská díla, například Michelangelovy fresky v Sixtinské kapli. Jen kousek od Říma se nacházejí katakomby svatého Kaliksta, známé také jako Krypta papežů.

Pouť do Říma nabízí příležitost poznat katolickou církev jako matku. Je to zkušenost, která posiluje víru a pomáhá žít ve společenství s tradicí a učením katolické církve.

Pouť do Santiaga de Compostela

poutě 4

Ve Španělsku se nachází jedno z nejvýznamnějších katolických poutních míst na světě, Santiago de Compostela. Ve 12. století se díky podnětu arcibiskupa Diega Gelmireze (1100-1140) katedrála v Santiagu upevnila jako cíl milionů katolických poutníků. V loňském roce Xacobeo 2021-2022 prošlo tuto trasu 38 134 poutníků z celého světa.

Na tuto pouť vedou různé trasy. Nejpoužívanější ze všech je Francouzská cesta. Je to trasa par excellence, kterou tradičně využívají poutníci z celé Evropy a která má ze všech nejúplnější síť služeb, ubytování a značení.

Mariánská pouť do svatyně v Medžugorji

Město Medžugorje se nachází v Bosně a Hercegovině a je známé četnými zjeveními Panny Marie od roku 1981 až do současnosti. Ačkoli církev tato zjevení dosud oficiálně neuznala, papež František v roce 2019 povolil diecézím a farnostem pořádání oficiálních poutí, čímž jim dal oficiální status.  

Svatyně obklopená horami, kde se nachází obraz Panny Marie. Panna Maria z Medžugorjeje nezbytnou zastávkou pro poutníky, kteří hledají útěchu, uzdravení a hluboký zážitek víry.

Mariánská pouť do baziliky Virgen del Pilar

Katedrála-bazilika v Praze Panna Maria Sloupová je prvním mariánským chrámem v křesťanství. Podle tradice se ve 40. roce 1. století zjevila Panna Maria apoštolu Jakubovi, který kázal v dnešní Zaragoze.

Bazilika s působivou architekturou a atmosférou rozjímání je ideálním místem pro modlitbu a rozjímání. Poutníci přicházejí na toto posvátné místo, aby vzdali hold Panně Marii del Pilar, patronce Latinské Ameriky. V den svátku, 12. října, se zde přinášejí obětní dary v podobě květin a ovoce. V tento den se také koná křišťálový růženec, průvod 29 křišťálových plováků, které jsou uvnitř osvětlené a představují tajemství růžence.

Mariánská pouť do svatyně Torreciudad

Tato svatyně se nachází v provincii Huesca ve Španělsku, je místem velké mariánské úcty a v regionu je známá jako přírodní enkláva velké krásy. 

Poutníci přicházejí vzdát hold Panně Marii z Torreciudadu a prožít obrácení srdce, zejména prostřednictvím svátosti zpovědi. 

Tato svatyně, postavená z popudu svatého Josemaría Escrivá, přitahuje věřící z celého světa, kteří se snaží posílit svůj vztah k Panně Marii a růst ve víře. Svátek Panny Marie z Torreciudadu se slaví v neděli po 15. srpnu. Každoročně se při něm slaví mnohostranné. Mariánský rodinný den který se koná v sobotu v září.

Mariánská pouť do svatyně Panny Marie Fatimské (Portugalsko)

Jedná se o jednu z nejvýznamnějších mariánských svatyní. Kde se zjevila Panna Maria Panna Maria Fatimská v roce 1917 třem malým pastýřům (Lucii, Franciscovi a Jacintě).

Fatimská svatyně se skládá z několika kaplí a bazilik. Hlavní z nich je bazilika Panny Marie Růžencové, kde se nacházejí hroby tří věštců. Zvenčí ji lemuje kolonáda s přibližně 200 sloupy. Uvnitř nich se nachází 14 oltářů, které zároveň představují křížovou cestu.

Atmosféra modlitby ve Fatimě zanechala nesmazatelnou stopu ve víře generací katolíků a učinila z této svatyně místo setkání s božstvím a symbol přímluvy Panny Marie v dějinách lidstva.

Mariánská pouť do svatyně v Lurdech (Francie)

Je to poutní místo pro nemocné par excellence. Z jeskyně Massabielle, kde se Panna Maria zjevila svaté Bernadettě, vytryskl pramen čisté vody, z něhož voda nikdy nepřestala téct. Tato zázračná voda má na svědomí nespočet vyléčení. Návštěvníci zde také zanechávají tisíce a tisíce svíček jako poděkování nebo prosbu.

Na skále, kde se nachází jeskyně, byla postavena bazilika Neposkvrněného početí, která byla slavnostně otevřena v roce 1871. V Lurdech se nachází také bazilika Panny Marie Růžencové.

Pět způsobů, jak zvýšit počet seminaristů a kněží

1. Zapojte celou komunitu, hnutí a farnosti.

Na svátek Nejsvětějšího Srdce Ježíšova slaví církev svátek sv. Světový den modliteb za svátost kněží a seminaristy. V roce 2019 papež František u příležitosti tohoto dne vyzval prostřednictvím své modlitební sítě všechny katolíky, aby se modlili za kněze a studenty studující v seminářích, "aby se střízlivostí a pokorou svého života zapojili do aktivní solidarity, zejména vůči nejchudším".

V Nadace CARF Letos zahajujeme tuto malou kampaň, která vás povzbuzuje k modlitbě za svatost všech kněží.

2. Mladí kněží jako vzory pro seminaristy.

Služba pro povolání, která slouží jako úrodná půda pro nová povolání, začíná velkou modlitbou, zejména v rámci adorace Nejsvětější svátosti se svatými hodinami ve farnostech, s mladšími kněžími zapojenými do služby mládeži. Tímto způsobem, zintenzivněním jejich vnitřního života a lásky k Ježíši-Eucharistii a s kněžími jako jejich vzory, by mnozí mohli uvažovat o povolání ke kněžství. 

3. Otcovská postava pro budoucí seminaristy a kněze.

Papež František nás ujišťuje, že "otcovství pastoračního povolání spočívá v tom, že dává život, dává životu růst; nepřehlíží život společenství". Svatý Josef je dobrým vzorem pro seminaristy i jejich formátory na cestě ke kněžství. Ježíš je svým naprostým sebedarováním projevem Otcovy něhy. Proto "Ježíš rostl v moudrosti, vzrůstu a milosti před Bohem i lidmi" (Lk 2,52).

Papež nám říká, že každý kněz nebo biskup by měl být schopen říci jako svatý Pavel: "[...] skrze evangelium jsem to já, kdo vás zplodil pro Krista Ježíše" (1 Kor 4,15). Svatý Pavel se velmi staral o formaci kněží. Ve svém prvním listu Korinťanům říká rázně: "Chcete, abych k vám přišel s holí, nebo s láskou a duchem laskavosti? Formátoři a kněží doprovázející seminaristy musí být jako dobrý otec, který naslouchá, doprovází, vítá a jemně, ale důrazně opravuje. 

pěstování seminaristů 3

4. Křesťanská rodina jako semeniště povolání.

Rodina je prvním prostředníkem pastorace povolání (ve všech oblastech církve). Křesťanská rodina byla vždy humusem a "výchovným prostředníkem" pro zrod a rozvoj povolání, ať už celibátních, kněžských nebo řeholních. 

A rodinná pastorační péče která integruje dimenzi povolání, musí také formovat rodiče v dialogu s jejich syny a dcerami o jejich víře a jejich chápání následování Ježíše. Povolání se však především utvářejí příkladem rodičů v jejich lásce k Bohu a k sobě navzájem.

rostoucí seminaristé 2

5. Podporovat formaci seminaristů.

Papež František zmiňuje čtyři pilíře, které mají podpořit formaci každého seminaristy: duchovní život, modlitbu, život ve společenství a apoštolský život. Zabývá se také duchovním rozměrem seminaristů a klade zvláštní důraz na "formaci srdce".

Dobře vyškolení kněží mají důležitý význam vysoké náklady pro diecéze. Při vstupu do semináře čeká uchazeče o kněžství nejméně pět let církevních studií, což odpovídá bakalářskému studiu a specializaci. Poté následují nejméně dva roky doktorského studia, včetně dokončení výzkumné práce. 

Mnohé diecéze, zejména v chudých zemích, nemají ani prostředky na podporu seminaristů, ani kněze s dostatečným vzděláním, aby mohli být formátory seminářů a poskytovat kandidátům odpovídající doprovod. To je místo, kde Nadace CARF a vaši pomoc. Svým darem přispějete na formaci a výživu diecézních kněží a seminaristů pro jejich studia v Římě a Pamploně se závazkem návratu do jejich domovské diecéze.

"Povolání" s budoucností.

Benedikt XVI. u příležitosti oslav Roku kněží 2010 zahájil dopis anekdotou ze svého mládí. Když byl v prosinci 1944 mladý Joseph Ratzinger povolán k vojenské službě, velitel roty se každého muže zeptal, čím by chtěl v budoucnu být. On odpověděl, že chce být katolickým knězem. Podporučík mu odpověděl: "Budeš si muset vybrat něco jiného. V novém Německu už kněží nejsou potřeba.

Věděl jsem," říká Svatý otec, "že toto 'nové Německo' se blíží ke konci a že po obrovské devastaci, kterou toto šílenství zemi přineslo, budou kněží potřebnější než kdy jindy. Benedikt XVI. dodává, že "i dnes je mnoho lidí, kteří si tak či onak myslí, že katolické kněžství není 'povolání' s budoucností, ale patří spíše minulosti". Navzdory tomuto současnému názoru je skutečností, že kněžství má budoucnost, protože - jak říká sám papež na začátku svého dopisu seminaristům - "i v době technologické nadvlády nad světem a globalizace budou lidé nadále potřebovat Boha, Boha, který se zjevil v Ježíši Kristu a který nás shromažďuje ve všeobecné církvi, aby se s ním a skrze něj učili pravému životu a aby měli přítomná a funkční kritéria pravého lidství".

Bibliografie:

Papež František, Apoštolský list Patris corde. 

Evropský kongres o povoláních, pracovní dokument.

Papež František, Poselství k 57. světovému dni modliteb za povolání.

Benedikt XVI., Dopis u příležitosti oslav Roku kněží 2010.

Proč nadace CARF podporuje vzdělávání členů katolických kongregací?

Nadace CARF ve své mise služby církvi, se snaží usnadnit přístup k formaci nejen kněžím a budoucím kněžím z celého světa, ale také členům různých katolických kongregací řeholníků a řeholnic.

V církvi existují různá katolická povolání a kongregace.

Každá řeholní kongregace má své vlastní poslání a specifické aktivity podle svého charismatu. Věnují se různým oblastem, jako je vzdělávání, zdravotnictví nebo sociální pomoc těm nejpotřebnějším, nebo prostě prostřednictvím kontemplace jsou duchovními plícemi moderního života. Jejich služby jsou pro naši společnost zásadní a jejich práce v těchto oblastech je vysoce ceněna a oceňována.

Nadace CARF kromě pomoci při formaci seminaristů a diecézních kněží z celého světa uděluje také stipendia řeholníkům a řeholnicím z různých katolických kongregací, aby měli přístup k solidní a vhodné formaci pro vykonávání svého pastoračního poslání.

Proč je pro katolické kongregace důležité mít dobře formované členy?

Členové katolických kongregací jsou důležitými nositeli a šiřiteli víry. Pevná formace jim umožňuje plně pochopit a žít základy evangelia a církevního učení.

Mnohé z těchto řeholních řádů se věnují vzdělávání a slouží společnosti. Integrální formace jim umožňuje účinněji a v souladu s jejich posláním reagovat na potřeby druhých. Ve stále globalizovanějším světě je navíc nezbytné, aby členové katolických kongregací byli dobře vyškoleni jak v institucionální komunikaci, tak v mezináboženském a ekumenickém dialogu.

Některé katolické kongregace žádající o podporu nadaci CARF

Nadace CARF podporuje vzdělávání mladých lidí patřících do institutu Miles Christi. 

Institut Miles Christi je sdružení apoštolského života papežského práva katolické církve. Bylo založeno v Argentině v roce 1994 a působí v několika zemích. Institut Miles Christi tvoří kněží a zasvěcení laici, kteří se řídí formou apoštolského života zaměřenou na evangelizaci, duchovní formaci a kázání v ústraní a duchovní cvičení.

Agustín Seguí je mladý argentinský řeholník ve věku 29 let, který díky stipendiu nadace CARF studuje bakalářský obor teologie na Papežské univerzitě Svatého kříže (PUSC) v Římě. Jeho bratr Mariano je rovněž řeholníkem stejné kongregace a příští rok nastoupí na PUSC. 

Nadace CARF podporuje vzdělávání františkánských kněží

Františkánští kněží, kteří patří k řádu menších bratří, známému také jako františkáni, jedné z nejvýznamnějších řeholních kongregací, sdílejí charakteristické rysy františkánské spirituality založené svatým Františkem z Assisi; přijímají evangelijní chudobu jako způsob napodobování Krista, žijí prostým životem zbaveným hmotných statků a jsou odhodláni žít v bratrském společenství. 

Otec MarwanPoté, co působil jako farář v bazilice Zvěstování Páně v Nazaretu, byl vysvěcen na františkána. Díky nadaci CARF studoval na Papežské univerzitě Svatého kříže v Římě.

Nadace CARF podporuje formaci kněží Kněžského bratrstva Misionářů svatého Karla Boromejského.

Misionáři svatého Karla Boromejského, známí také jako Misionáři sv. Misionáři společenství a osvobozeníLuigi Giussan, italský kněz. Hlavním cílem tohoto hnutí je podporovat osobní setkání s Ježíšem Kristem a hluboké prožívání katolické víry v každodenním životě.

"Nemohu nepoděkovat těm, kteří mi svými modlitbami a materiální pomocí - například mým dobrodincům z Nadace CARF - pomohli v mé práci a kteří mi svými modlitbami a materiální pomocí pomohli v mé práci.-Mohl jsem studovat na této skvělé univerzitě, kde jsem potkal mnoho nových přátel z celého světa a mohl jsem se podrobně učit u vynikajících profesorů v mnoha oborech, které mi pomohou v mém poslání kněze Páně.

Filippo Pellini má 32 let, patří ke kněžskému bratrstvu Misionářů svatého Karla Boromejského a od nadace CARF získal stipendium na dokončení studia teologie na Papežské univerzitě Svatého kříže v Římě. 

Nadace CARF podporuje formaci kněží Kongregace Nejdražší Krve Páně 

Misionáři Nejdražší krve, které založil svatý Gaspar del Bufalo v roce 1815 v Itálii, se věnují hlásání evangelia a službě vykoupení světa prostřednictvím úcty k Ježíšově Krvi prolité na kříži. Jejich charisma se zaměřuje na smíření, vykoupení a duchovní obnovu. Snaží se přinášet Boží lásku a milosrdenství do všech koutů světa a všem lidem.

Kongregaci tvoří kněží a řeholní bratři, kteří žijí v bratrských komunitách a skládají sliby chudoby, čistoty a poslušnosti. 

Francesco Albertini je mladý seminarista Misionářů drahé krve a první ze své kongregace, který díky stipendiu nadace CARF studuje na Papežské univerzitě Svatého kříže.

Mezinárodní seminář Bidasoa a nadace CARF

Jak Bidasoa a nadace CARF spolupracují?

Vztah, který existuje mezi Mezinárodním seminářem Bidasoa a Nadací CARF, je příkladem spolupráce a sociální angažovanosti. Většina seminaristů může pokračovat ve studiu díky štědré pomoci dobrodinců Nadace CARF, kteří podle svých možností finančně spolupracují na aby žádné povolání nebylo ztraceno.

Mezinárodní seminář Bidasoa

Jedná se o mezinárodní seminář při Teologické fakultě Navarrské univerzity. Byl zřízen Svatým stolcem v roce 1988 a sídlí v Pamploně v navarrském městě. Cizur MenorApartmán se nachází v těsné blízkosti univerzitního kampusu.

Formační plán Mezinárodního kněžského semináře Bidasoa je inspirován dokumenty Druhého vatikánského koncilu, zejména Optatam totius y Presbyterorum ordinisapoštolská exhortace Pastores dabo vobis a Ratio Fundamentalis Institutionis Sacerdotalis Kongregace pro klérus.

Kněží podle Kristova srdce

Účelem Mezinárodního semináře Bidasoa je doprovod budoucích kněží k povolání, a tedy "rozlišování povolání, pomoc při odpovídání na povolání a příprava na přijetí svátosti kněžského svěcení s příslušnými milostmi a povinnostmi". Pastores dabo vobis, 61.

mezinárodní seminář bidasoa

Lidská, duchovní, pastorační a intelektuální formace

V mezinárodním semináři Bidasoa je důležité umožnit seminaristům setkání s Kristem. Práce na formaci je zaměřena na seminaristy, kteří usilují o to, aby byli alter Christus ve všech aspektech svého života, protože se prostřednictvím svátosti svěcení bude podílet na "jediném kněžství a službě Kristově". Presbyterorum ordinis, 7. Aspiranti na kněžství musí být přesvědčeni o nutnosti získat zralou, vyrovnanou a dostatečně upevněnou lidskou osobnost, která jim umožní, aby přijatý dar zazářil před ostatními a aby vytrvali v následování Mistra i v těžkých chvílích.

Cílem pastorační formace, kterou kandidáti Mezinárodního semináře Bidasoa dostávají od duchovního vůdce a formátorů, je rozvíjet v každém z nich kněžskou duši; srdce otce a pastýře, prodchnuté stejnými Kristovými city. 

Tato kněžská formace je doplněna vědeckou a pedagogickou prací na Navarrské univerzitě, kde je cílem výchova probuzením lásky k pravdě. Zejména u seminaristů, s nimiž se setkávají v Mezinárodním semináři Bidasoa, je kladen důraz na důležitost studia, které je připravuje na budoucí rozvoj kněžské služby v dnešním světě.

Seminaristé jsou protagonisty svého formačního procesu

Za 35 let existence Mezinárodního semináře Bidasoa, tedy za stejnou dobu jako Nadace CARF, dospělo pod vedením formátorů tohoto semináře ke svému kněžskému povolání téměř tisíc seminaristů z mnoha zemí.

Vycházejíce z přesvědčení o důležitosti osobní svobody jako nezbytného prostředku k dosažení potřebné lidské, duchovní, intelektuální a misijní zralosti, snažili se každému seminaristovi předat, že každý musí být protagonistou svého formačního procesu s vědomím, že odpovědná svoboda je zakořeněna v atmosféře důvěry, přátelství, otevřenosti a radosti.

Toto významné postavení je možné díky tomu, že seminaristé, z nichž někteří pocházejí z dalekého Španělska, s radostí sdílejí stejnou formační zkušenost studia, výuky, modliteb, pastoračních aktivit, setkávání a výletů.

Seminaristé v jednotě s biskupem své diecéze

Mezinárodní charakter představuje bohatou lidskou a církevní zkušenost, která pomáhá v každém seminaristovi posilovat katolického, univerzálního a apoštolského ducha. Stejně tak Mezinárodní seminář Bidasoa podporuje spojení každého ze seminaristů s jeho biskupem a s kněžími jeho diecézního presbyteria.

Proč je Nadace CARF jedním z hlavních sponzorů mezinárodního semináře Bidasoa? 

Seminaristé v mezinárodním semináři Bidasoa pocházejí z různých částí světa. Jsou vysíláni svými biskupy s cílem získat odpovídající formaci pro budoucí kněžskou práci ve svých diecézích. 

O stipendia žádají biskupové Navarrskou univerzitu, která zase žádá o pomoc nadaci CARF. Cílem nadace je poskytnout těmto mladým lidem solidní teologickou, lidskou a duchovní přípravu na církevních fakultách Navarrské univerzity a Papežské univerzity Svatého kříže (Řím). Každoročně to umožňuje více než 5 000 dobrodinců.

Kromě formace na církevních univerzitách potřebují seminaristé atmosféru důvěry a svobody, bratrskou a rodinnou atmosféru, která napomáhá jasnému a upřímnému otevření srdce a integrální formaci; tuto atmosféru nacházejí v Mezinárodním semináři Bidasoa.

V průběhu akademického roku 2022/23 přidělila Nadace CARF 2 106 689 eur na ubytování a školné.

Výroční setkání dobrodinců Nadace CARF se seminaristy Mezinárodního semináře Bidasoa.

Nadace CARF ve spolupráci s Mezinárodním seminářem Bidasoa každoročně pořádá setkání seminaristů a mecenášů. Jedná se o intimní den, během něhož mají obě strany, dobrodinec i obdarovaný, příležitost vzájemně se poznat, společně prožít eucharistii a užít si oběd a návštěvu semináře a hudebního festivalu, který studenti připravují jako poděkování těm, kteří jim umožňují vzdělávání v Bidasoa.

Den končí dlouho očekávaným okamžikem, kdy zodpovědní za Radu pro sociální činnost (PAS) Nadace CARF předávají seminaristům, kteří jsou v posledním ročníku, kufříky (batohy) s posvátnými nádobami. Obsahují všechny liturgické předměty potřebné ke sloužení mše svaté v odlehlých městech nebo vesnicích, kde sotva mají, co potřebují, včetně na míru vyrobené alby pro každého z budoucích kněží.

Nakonec následuje společná adorace před Nejsvětější svátostí a návštěva poutní svatyně Matky spravedlivé lásky, která se nachází v areálu Navarrské univerzity.

"Jsem velmi vděčný za studium v Bidasoa, protože mohu na vlastní oči vidět tvář univerzální církve. Je to proto, že my seminaristé v Bidasoa pocházíme z více než 15 zemí. Další věc, které nás v Mezinárodním semináři Bidasoa nepřímo učí, je pozornost věnovaná maličkostem, zejména při přípravě liturgických slavností. Neděláme to proto, že bychom chtěli být perfekcionisté, ale proto, že milujeme Boha a chceme se snažit dělat a představovat Bohu to nejlepší prostřednictvím maličkostí.

Binsar, 21 let, Indonésie.

Svátek Nejsvětějšího srdce Ježíšova

Na svátek Nejsvětějšího Srdce Ježíšova slavíme liturgickou slavnost Boží lásky: dnes je svátek lásky, řekl před několika lety papež František. A dodává: "Apoštol Jan nám říká, co je to láska: ne že my jsme si zamilovali Boha, ale že "on si nás zamiloval první". Čekal na nás s láskou. On je první, kdo miluje.

Kdy se koná?

Celý měsíc červen je zasvěcen Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu, i když jeho svátek je až po oktávu svátku sv. Jana. Corpus Christi. Letošní rok 2023 se bude slavit v pondělí 18. června.

Během svátku nás svatý Josemaría vyzývá k rozjímání o Boží lásce: "Jsou to myšlenky, náklonnosti, rozhovory, které zamilované duše vždy věnovaly Ježíši. Ale abychom této řeči porozuměli, abychom skutečně poznali, co je lidské srdce a Srdce Kristovo, potřebujeme víru a pokoru.

Úcta k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu

Svatý Josemaría zdůrazňuje, že jako ctitelé bychom měli mít na paměti celé bohatství, které je obsaženo v těchto slovech: Nejsvětější Srdce Ježíšovo.

Když mluvíme o lidském srdci, nemáme na mysli pouze city, ale celého člověka, který miluje, miluje a chová se k druhým. Můžeme říci, že člověk má takovou cenu, jakou má jeho srdce.

Bible mluví o srdci, které označuje člověka, který, jak řekl sám Ježíš Kristus, směřuje celou svou duší i tělem k tomu, co považuje za své dobro. "Neboť kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce" (

Když svatý Josemaría mluví o úctě k Srdci, ukazuje jistotu Boží lásky a pravdu o jeho sebedarování nám. Když doporučuje úctu k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu, doporučuje, abychom se zcela - vším, čím jsme: svou duší, svými city, svými myšlenkami, svými slovy a svými činy, svými skutky a svými radostmi - zaměřili na celého Ježíše.

O tom je pravá oddanost Ježíšovu Srdci: poznávat Boha a poznávat sebe sama, hledět na Ježíše a obracet se k němu, který nás povzbuzuje, učí a vede. Oddanost nemůže být povrchnější než oddanost člověka, který jako ne zcela člověk nedokáže vnímat skutečnost vtěleného Boha. Aniž by zapomínal, že Nejsvětější Srdce Mariino je vždy po jeho boku.

Jaký je jeho význam?

Obraz Nejsvětějšího Srdce Ježíšova nám připomíná hlavní jádro naší víry: jak moc nás Bůh miluje svým Srdcem a jak moc ho proto musíme milovat my. Ježíš nás miluje natolik, že trpí, když jeho nesmírná láska není opětována.

Papež František nám říká, že Nejsvětější Srdce Ježíšovo nás zve, abychom se učili "od Pána, který se dal za pokrm, aby byl každý ještě více k dispozici druhým a sloužil všem potřebným, zejména nejchudším rodinám".

Kéž nám Nejsvětější Srdce našeho Pána Ježíše Krista, které slavíme, pomáhá udržet si srdce plná milosrdné lásky ke všem trpícím. Proto prosme o srdce:

  • Dokáže soucítit s bolestmi tvorů, dokáže je pochopit.
  • Chceme-li druhým pomáhat, musíme je milovat, a to láskou, která je chápavá a obětavá, láskyplná a ochotně pokorná. Jak nás učil Ježíš: láska k Bohu a láska k bližnímu.
  • Ať hledá Boha: A Ježíš, který podpořil naši touhu, nám vychází vstříc a říká: Žízní-li kdo, ať přijde ke mně a pije. A v něm ať najdeme odpočinek a sílu.

Svou lásku můžeme projevovat skutky: právě o tom je úcta k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu.

Křesťanský mír

V tento svátek se my křesťané musíme rozhodnout, že se budeme snažit konat dobro. Ještě je před námi dlouhá cesta, než bude naše pozemské soužití inspirováno láskou.

Bolest přesto nezmizí. Tváří v tvář těmto bolestem máme my křesťané autentickou odpověď, odpověď, která je definitivní: Kristus na kříži, Bůh, který trpí a umírá, Bůh, který nám dává své Srdce, který otevřel kopí z lásky ke všem. Náš Pán nesnáší nespravedlnost a odsuzuje ty, kdo se jí dopouštějí. Protože však respektuje svobodu každého jednotlivce, umožňuje jim existovat.

Jeho Srdce plné lásky k lidstvu ho přimělo vzít na sebe křížem všechna ta muka: naše utrpení, náš smutek, naši úzkost, náš hlad a žízeň po spravedlnosti. Žít v Ježíšově Srdci znamená těsně se spojit s Kristem, stát se Božím příbytkem.

"Kdo mě miluje, bude milován mým Otcem," oznámil nám náš Pán. A Kristus a Otec v Duchu Svatém přicházejí do duše a dělají si v ní příbytek." Svatý Josemaría.

Lidé, jejich životy a jejich štěstí jsou tak cenné, že sám Boží Syn se dává, aby je vykoupil, očistil a povznesl. Kdo by nemiloval své takto zraněné srdce? zeptala se rozjímavá duše. Kdo by neopětoval lásku za lásku? Kdo by neobjal tak čisté Srdce?

Jak vznikl svátek? Historie Nejsvětějšího Srdce Ježíšova

Byla to výslovná Ježíšova žádost. Dne 16. června 1675 se jí zjevil Ježíš a ukázal jí své Srdce. Svatá Markéta Marie Alacoque. Ježíš se jí několikrát zjevil a řekl jí, jak moc ji i všechny lidi miluje a jak moc ho rmoutí, že se od něj lidé kvůli hříchu odvracejí.

Během těchto návštěv Ježíš žádal svatou Markétu, aby nás naučila více ho milovat, být mu oddaní, modlit se a především se dobře chovat, aby jeho Srdce už netrpělo našimi hříchy.

Později svatá Markéta se svým duchovním vůdcem šířila poselství Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. V roce 1899 vydal papež Lev XIII. encykliku "Annum Sacrum" o zasvěcení lidského rodu, které se uskutečnilo v témže roce.

Svatý Jan Pavel II. za svého pontifikátu zavedl tento svátek jako doplněk ke Světovému dni modliteb za posvěcení kněží.

Mnoho skupin, hnutí, řádů a řeholních kongregací se od pradávna stavělo pod jeho ochranu.

V Římě se nachází bazilika Sacro Cuore (Nejsvětějšího srdce), kterou nechal postavit svatý Jan Bosco na žádost papeže Lva XIII. a z darů věřících a ctitelů z různých zemí.

Modlitba k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu Katolická pobožnost

Jak se modlit k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu? Můžeme si pořídit modlitební kartičku nebo obrázek Nejsvětějšího Srdce Ježíšova a před ním vykonat rodinné zasvěcení jeho Nejsvětějšímu Srdci, a to následujícím způsobem:

Napsala svatá Marie Alacoque:

"Já, __________, se odevzdávám a zasvěcuji Nejsvětějšímu Srdci našeho Pána Ježíše Krista, svou osobu a svůj život, své modlitby, bolesti a utrpení, takže nechci používat žádnou část své bytosti, ale uctívat, milovat a oslavovat Ho. Je mou neodvolatelnou vůlí být celá Jeho a dělat vše pro Jeho lásku a zříkat se z celého srdce všeho, co by se Mu mohlo nelíbit.

Proto si tě, ó Nejsvětější Srdce, beru za jediný předmět své lásky, za ochránce svého života, za jistotu své spásy, za lék na svou slabost a nestálost, za napravitele všech nedostatků svého života a za své útočiště v hodině své smrti.

Bibliografie

Je to Kristus, který prochází kolem, svatý Josemaría Escrivá.
Vyznání, svatý Augustin.
Dopis z 5. října 1986 otci Kolvenbachovi, svatý Jan Pavel II.
Opusdei.org.
Vaticannews.va.